Článek
V květnu 1946 proběhly v Československu první poválečné volby do parlamentu. Ty vyhrála v českých zemích KSČ (zhruba 40 procent hlasů), na Slovensku komunisté skončili druzí (30 procent hlasů).
V květnu 1946 proběhly v Československu první poválečné volby do parlamentu. Ty vyhrála v českých zemích KSČ (zhruba 40 procent hlasů), na Slovensku komunisté skončili druzí (30 procent hlasů).
KSČ si na základě volebních výsledků podržela vlivná místa na ministerstvech vnitra, informací a zemědělství a navíc získala i křeslo premiéra, kterým se stal předseda strany Klement Gottwald.
Anketa s poslanci KSČM k 25. únoru 1948 (Zdroj: Stream.cz )
Prezident Edvard Beneš přijal 25. února 1948 demisi 12 nekomunistických členů vlády a jmenoval ministry dle požadavků Gottwalda. Ten vzápětí na pražském Staroměstském náměstí oznámil "porážku reakce". V Československu se tak zrodil komunistický režim, který vydržel více než 41 let.
| Sled událostí od 17. do 25. února |
|---|
| 17. února - Komunističtí ministři v čele s předsedou vlády Klementem Gottwaldem zabránili tomu, aby se vláda Národní fronty na své schůzi zabývala usnesením vlády o zneužívání policie ze strany KSČ. Ministři za národně socialistickou stranu, lidovou stranu a demokratickou stranu se rozhodli podat demisi v případě, že usnesení nebude splněno. |
| 18. února - Tři nekomunistické strany se rozhodly bojkotovat schůzi vlády, dokud nebude provedeno vládní usnesení . |
| 19. února - Komunisté se snažili přesvědčit sociální demokraty ke společnému vytvoření většinové levicové vlády, ti ale odmítli. Prezident Edvard Beneš odmítl nominování úřednické vlády a sdělil, že v případné nové vládě bude předsedou opět Gottwald. |
| 20. února - Schůze vlády se zúčastnili pouze komunisté a sociální demokraté, ministři tří nekomunistických vládních stran podali demisi. Gottwald navrhl prezidentovi její přijetí a doplnění vlády podle návrhu KSČ. |
| 21. února - Proběhla komunistická demonstrace na Staroměstském náměstí. Komunisté začali vytvářet vlastní ozbrojené složky (Lidové milice) a budovat Akční výbory Národní fronty. |
| 22. února - Prezident oznámil, že je připraven demisi ministrů přijmout. Na základě smyšlené zprávy o údajném nebezpečí ozbrojeného puče začalo zatýkání odpůrců KSČ a ozbrojování Lidových milic. |
| 23. února - Policie začala zatýkat příslušníky stran, jejichž ministři podali demisi. Prezident se snažil přimět Gottwalda k udržení Národní fronty, ten však odmítl. |
| 24. února - Ve 12 hodin začala generální stávka, které se zúčastnilo 2,5 miliónů pracujících. Lidové milice obsadily budovu sekretariátu sociální demokracie a následně Lidový dům. Pod tímto nátlakem se strana rozhodla k účasti v budoucí Gottwaldově vládě. |
| 25. února - Komunisté ustavili Ústřední akční výbor Národní fronty, do kterého vstoupili i sociální demokraté, významné osobnosti a odbory. V 16:30 prezident přijal demisi ministrů a souhlasil s doplněním vlády podle Gottwaldova návrhu. Večer proběhla přehlídka Lidových milicí a útvarů pohraniční stráže. Proti komunistickému postupu demonstrovalo asi pět tisíc vysokoškoláků, učitelů a novinářů. |
Klement Gottwald (vlevo) a ministr školství a osvěty Zdeněk Nejedlý. Foto: Archiv ČTK
Promluví Topolánek i Klaus
Akce spojené s výročím únorových událostí začaly v Praze již dopoledne, kdy se u pamětní desky Senátu konalo pietní shromáždění připomínající pochod studentů za svobodu a demokracii na Pražský hrad 25. února 1948.
Odpoledne za účasti premiéra Mirka Topolánka začne mezinárodní vědecká konference Únor 1948 v Československu. Na Hradě v podvečer promluví k hostům prezident Václav Klaus a předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová.
Václav Klaus se na Hradě setká s předsedkyní Konfederace politických vězňů.foto: Právo/Michaela Říhová
Uskutečnit se má například i demonstrace "proti vládě, za socialismus a k 60. výročí únorových událostí", kterou v hlavím městě organizují KSČM a Komunistický svaz mládeže. Začíná rovněž druhý ročník festivalu proti totalitě, zlu a násilí, pro paměť národa Mene Tekel.
Únorové události si připomněli již v neděli. Proběhla například mše za oběti komunismu, kterou ve svatovítské katedrále na Pražském hradě sloužil biskup Václav Malý. Odpoledne se asi stovka mladých lidí i pamětníků sešla na Staroměstském náměstí.
