Článek
Češi se inspirovali úspěšným projektem německého týdeníku Die Zeit s názvem Deutschland Spricht z roku 2017. Ten poprvé přivedl názorové oponenty z on-line prostředí ke dvouhodinové osobní debatě.
Dotazník, který určí účastníky debat, obsahuje zásadní politické a sociální otázky rozdělující společnost – třeba o podpoře vstupu do EU nebo inkluzi. Ambicí projektu je přivést tváří v tvář lidi, kteří si doteď na internetu jen nadávali, a zmenšit jejich vzájemnou nevraživost.
Že to přitom není ambice nijak nenaplnitelná, ukazují závěry výzkumníků, kteří se zabývali zmíněným německým originálem projektu: už dvouhodinová diskuse snížila propast mezi lidmi s opačnými názory. Během diskusí navíc dvojice shledaly, že se shodují více, než si myslely.
Názorový oponent jim také přestal připadat tak zlý, špatně informovaný a neschopný. Setkání také pomohla sociologům určit předsudky, které lidé vůči ostatním lidem s opačným názorem mají.
„Do diskuse s názorovým oponentem by lidé měli jít s tím, že se budou snažit porozumět jeho perspektivám, omezením a myšlenkám,“ popisuje německý sociolog Armin Falk. „To neznamená, že mají převzít jeho názory, ale že uznají, že i on má co říct. Pokud toto lidé neuznávají, společnost se rychle polarizuje,“ vysvětluje odborník, který vyhodnocoval data z vůbec prvního ročníku akce Deutschland Spricht.
Vybíjení frustrací
Polarizace společnosti se sice nevytváří čistě na sociálních sítích, ale obecně kolem výbušných politických kauz, které do diskusí přivádějí více polarizovaného obsahu. Pokud bychom ale například Facebook vypnuli, problém rozdělování společnosti by podle antropoložky Marie Heřmanové nikam nezmizel.
„Mohou ten trend nějakým způsobem urychlit, mohou ho do jisté míry podpořit. Ale nemáme žádný výzkum, který by ukazoval, že třeba jen Facebook samotný polarizaci společnosti vytvořil,“ vysvětluje antropoložka.
Anonymita sociálních sítí však lidem dovoluje vybíjet si osobní frustrace. Ačkoli v reálu se takto nechovají, v „offline“ diskusích mají lidé často tendenci být vyhrocení. „Ale nemůžete křičet na cizí lidi v tramvaji, takže si tu osobní frustraci přenesete na Facebook,“ popisuje antropoložka.
Jasná pravidla
Pravidla setkání v rámci projektu Česko si povídá jsou proti tomu jasně daná: tím hlavním je, že se vybraní účastníci debaty musejí setkat na veřejném místě. Zkušenost z německého originálu však zavdává příčinu k optimismu: ani v jednom případě se diskutující tváří v tvář nenapadli fyzicky ani slovně.
Zda to podobně optimisticky dopadne i v českém případě, bude jasné po 18. a 19. červnu, na kdy jsou schůzky v rámci české akce Česko si povídá naplánované. Vyplnit vstupní otázky můžete přes interaktivní odkaz s otázkou v textu.