Článek
Mezi politiky sice roste přesvědčení, že by se Česko nemělo k Američanům stavět zády a spíše hledat způsob, jak je decentně ve válce proti Iráku podržet, na druhou stranu se málokomu na pondělní Bezpečnostní radě státu líbil návrh usnesení, se kterým přišel ministr zahraničí Cyril Svoboda.
Podle jednoho z účastníků jednání byl totiž návrh výrazně proamerický. Měl obsahovat výrazy uznání, respektování, pochopení a porozumění americké válečné operaci proti Iráku i bez mandátu OSN. Měla se ale zachovat platnost usnesení parlamentu, podle něhož by česká protichemická jednotka měla spojencům a civilistům pomáhat pouze v případě, že budou v konfliktu použity zbraně hromadného ničení.
Hlasy proti návrhu byly silné
Proti Svobodovu návrhu se na zasedání rady utvořila opozice, v níž podle zdroje Práva měli být prezident Václav Klaus, předseda Sněmovny Lubomír Zaorálek, ministr obrany Jaroslav Tvrdík či šéf zahraničního výboru Sněmovny Vladimír Laštůvka. Jejich protest nakonec vedl k tomu, že nebyl přijat ani Svobodův, ani žádný jiný návrh usnesení.
Proto musel premiér Vladimír Špidla předstoupit před novináře s tím, že se Česko "vyjádří v okamžiku, kdy se události odehrají".
Za Svobodovým návrhem stojí Vondra
Podle informací Práva z vládních kruhů usnesení, se kterým přišel na radu Svoboda, vytvořil jeho náměstek Alexandr Vondra. Ten patří mezi velké příznivce USA, kde byl svého času velvyslancem.
Z jeho popudu např. exprezident Václav Havel podepsal dopis osmi evropských státníků, ve kterém signatáři vyjadřovali podporu americkému postoji k Iráku.
V kuloárech se přitom otevřeně hovoří o tom, že místo Svobody ministerstvo zahraničí de facto řídí Vondra.
Klaus se chce vyvarovat extrémů
"Chápu snahu nepoštvat proti sobě Spojené státy, ale s něčím takovým bych nikdy nešel na Bezpečnostní radu, protože bych věděl, že je to neprůchodné. To už bylo trochu moc," tvrdil o Svobodově návrhu další z účastníků schůzky.
Rada se nakonec proti plánu o více než hodinu protáhla. Prezident Klaus po ní novinářům řekl: "Myslím, že všichni účastníci jednání jsou si vědomi nejednoznačnosti a komplikovanosti problému a nehrozí, že by česká reprezentace zvolila zjednodušená krajní řešení."
"Shodli jsme se na názoru, že mandát, který poskytl české jednotce parlament, je dostatečnou základnou pro chování ČR a není potřeba tento mandát měnit," doplnil k tomu Špidla.