Článek
I tak by ale mělo Česko jen za letošek ušetřit zhruba dvě miliardy korun, protože neodebere miliony dávek, které si v minulosti objednalo. „Určitě toho budeme chtít v maximální míře využít. Odběr celého množství pro nás nemá smysl,“ řekl Právu náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček, který se na vyjednávání dohody podílel.
„Myslím, že Česká republika má v tuto chvíli objednáno víc vakcín, než by potřebovala,“ dodal. Zájem o očkování proti covidu je totiž už několik měsíců minimální.
Ušetří za skladování
Podle Dvořáčka se ušetří i výdaje za skladování vakcín. Zároveň odmítl, že výše storno poplatku je srovnatelná s částkou, kterou měla ČR zaplatit za dodávku vakcín. „Storno poplatek je významně nižší, než by byla cena vakcíny,“ dodal.
Kvůli covidovým opatřením mu zakázali být u porodu. Ústavní soud se ho zastal
Do detailů nechtěli zabíhat ani zástupci Evropské komise. Odvolávají se na utajovaný režim smluv. „Vřele vítám dohodu na úpravě dodávek vakcíny proti covidu-19 dosaženou jménem členských států s BioNTech-Pfizer tak, aby odpovídaly vyvíjejícím se potřebám,“ uvedla koncem minulého týdne eurokomisařka Stella Kyriakidesová.
Cena jedné dávky má podle Deníku N zůstat i po upravení smluv jako dosud: 19,5 eura, tedy asi 497 korun.
Státy se mohou rozhodnout, zda množství vakcín objednané v letech 2020 a 2021 odeberou celé, nebo část odřeknou. Jen pro letošní rok se počítalo do EU s 450 miliony dávek, jejichž dodání se po dobu vyjednávání pozastavilo. Stále ale mohou trvat na dodání veškerého množství. To pro případ, že by se pandemie vrátila. Část protikoronavirových vakcín směruje EU také do rozvojových zemí. Podílí se na tom všechny členské státy a poskytly takto víc než 526 milionů dávek, hlavně do Afriky.
Česko mělo podle dostupných informací převzít letos přibližně 11 milionů dávek za víc než pět miliard korun. Po dojednání dodatku se ušetří téměř dvě miliardy, jak uvedl začátkem května ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Kolik dávek vakcíny nakonec dorazí do ČR, ministerstvo nechtělo říci. „Pro každý rok bude zajištěno dostatečné množství pro pokrytí přeočkování rizikových skupin, resp. zájemců o očkování, kterých očekáváme zhruba stejně jako zájemců o očkování proti chřipce,“ sdělilo Právu ministerstvo. Proti chřipce se ročně očkuje kolem 700 tisíc obyvatel.
Nejnovější typy na přeočkování
V dalších letech má Česko zaplatit za covidové vakcíny 1,5 miliardy. Součástí dohody Komise s Pfizerem je také další prodloužení doby, po kterou budou státy vakcíny odebírat, a to až do roku 2027. Česko počítá s tím, že si rozprostře dodávky do roku 2026.
Na výrobcích se už loni vymohlo, že musejí dodávat jen nejnovější prototypy, které reagují na poslední šířící se mutace viru. I tak lze ale očekávat, že se část vakcín nevyužije a bude se muset zlikvidovat.
Od roku 2021 se zlikvidovalo téměř 10,9 milionu dávek za 4,7 miliardy. Navzdory tomu převzalo Česko 64 800 dávek vakcíny od firmy Sanofi, o kterých se prakticky neví a které se zatím nespotřebovaly. Nejsou zájemci, byť ministerstvo věří, že se k přeočkování využijí na podzim.
NKÚ pochválil stát za covidové kompenzační bonusy, i když je někteří zneužili
Stav z posledních měsíců ukazuje na mizivý zájem. Za poslední rok, od konce loňského května, se v Česku podalo jen něco přes 996 tisíc dávek, z toho drtivá většina jako druhé přeočkování loni na podzim. Denně se očkují desítky, nanejvýš dvě stovky zájemců.
Základní očkování má v Česku 6,9 z 10,8 milionu obyvatel. Dvě třetiny z nich se nechaly přeočkovat jednou, dvakrát pouze 800 tisíc Čechů.