Článek
Přijmout by se mělo 1100 uprchlíků z Itálie a Řecka a 400 běženců z táborů z oblasti Jordánska a Kurdistánu. Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza na Twitteru uvedl, že si bude Česko uprchlíky samo vybírat. Prvních 400 by mělo přijmout ještě letos, dalších 700 příští rok a 400 v roce 2017.
S Evropskou unií chce česká vláda vyjednávat o tom, jak bude nastaveno vracení uprchlíků, kteří v Česku neuspějí se žádostí o azyl.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Mandát podle Bělobrádka neobsahuje žádná kritéria výběru. Kvůli množství migrantů ale některá omezení nastavena budou muset být, poznamenal vicepremiér. Dodal, že Česko do uprchlických táborů vyšle odborníky, kteří s migranty zahájí azylové řízení.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) potvrdil, že Česko chce v rámci Evropské unie jednat o lepším zajištění hranic schengenského prostoru jižních států, především Řecka a Itálie. Důraz chce také klást na efektivní návratovou politiku běženců do zemí, odkud přišli. Podle Chovance v azylovém řízení neuspěje asi 60 procent uprchlíků.
Unie hledá řešení
Chovanec české rozhodnutí ve čtvrtek představí na neformálním zasedání ministrů spravedlnosti a vnitra zemí Evropské unie. Osmadvacítka se pokouší situaci v jižních zemích bloku řešit návrhy na přerozdělení běženců. Členské státy na červnovém summitu odmítly možnost povinných kvót, přijímání uprchlíků chtějí zachovat na dobrovolné bázi.
Země by si měly během dvou let rozdělit 40 tisíc uprchlíků z Itálie a Řecka. Dále by unijní státy měly přijmout 20 tisíc běženců, kteří jsou v uprchlických táborech mimo evropské území. Podle původní představy Evropské unie mělo Česko letos a příští rok přijmout dohromady přes 1850 běženců.
V případě utečenců v Itálii a Řecku jde o lidi, kteří žádají o azyl. Byli by přemístěni do detenčních zařízení v Česku, v nichž by se s nimi azylová procedura dořešila. Druhá skupina zahrnuje lidi v táborech mimo Evropu, kteří mají na mezinárodní právní ochranu nárok.
Krize na jihu Evropy
Středozemní moře jen za letošní rok podle odhadů překročilo přibližně 60 tisíc běženců.
Více než 1800 lidí zemřelo, což za dvacetinásobně víc než za stejné období vloni.
Loni získalo v zemích EU azyl přes 185 000 lidí. Ve srovnání s rokem 2013 to je nárůst skoro o polovinu, uvedl Eurostat. Nejvíce úspěšných žadatelů pocházelo z válkou zmítané Sýrie.
ČR udělila azyl 765 osobám, většinou z Ukrajiny. Nejvíce uprchlíků přijalo Německo, Švédsko, Francie a Itálie, nejméně Estonsko, Lotyšsko a Chorvatsko.