Česko posílá po světě miliardy, ale často neví proč, tvrdí NKÚ

O části z téměř 500 mezinárodních organizací ani zdejší úředníci nemají v této houštině přehled. Jen dvacítka organizací, jako je NATO či OSN, má pro ČR zásadní význam.

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověřil, kolika mezinárodních organizací (MEO) je Česko vlastně členem, kolik za to platí a hlavně jaký přínos členství pro ČR má. Posvítil si na dva resorty, které patří k největším plátcům, a prověřil čtyřleté období 2014 až 2018.

Jeho lidé ale narazili hned na začátku. „Z žádného zdroje (mimo konkrétní účetní záznamy jednotlivých gesčních resortů) nelze získat alespoň základní informace o tom, s kolika MEO ČR spolupracuje, či o celkové výši peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu MEO,“ tvrdí NKÚ ve svém nálezu, který poslal vládě.

Aby se dobrali potřebných údajů, kontroloři sáhli k osvědčené metodě – rozeslali dotazníky. Co zjistili? Kromě EU, které se kontrola netýkala, Česko platí členské příspěvky nebo je přispěvatelem 477 mezinárodním organizacím. Těch, které mají „zásadní zahraničněpolitický význam“, je přitom jen 21.

V roce 2018 na konto všech poslalo 2,98 miliardy korun jako povinné členské příspěvky a další 1,5 miliardy jako dary nebo účelové platby. Za hodnocené čtyřleté období to bylo jen na dvou kontrolovaných resortech celkem přes 12,5 miliardy korun.

Ačkoli již před sedmi lety vláda rozhodla udělat analýzu přínosu a na jejím základě některá členství či platby zrušit, počet míst, kam z ČR peníze plynou, naopak rostl. Proti roku 2011 je jich o osm víc.

Podle NKÚ ministerstva vyhodnotila přínos spolupráce jen u necelé poloviny organizací, ve kterých je Česko členem. Součástí hodnocení bylo také to, v kolika organizacích má Česko svého zástupce. Na manažerských pozicích měli Češi zastoupení v 15 organizacích. Nejvíce, 462 milionů, posílá Česko Organizaci spojených národů. O sto milionů méně ročně přispívá ČR do vojenského rozpočtu NATO.

Dalšími nejnákladnějšími organizacemi jsou Evropská organizace pro jaderný výzkum (232 milionů), Program bezpečnostních investic NATO (158 milionů) a Evropská kosmická agentura (198 milionů).

Za to, jestli jsou pro ČR mezinárodní organizace skutečně přínosem, anebo jen pokladničkou, do které ČR sype peníze, zodpovídají resorty. Ty by měly o svých aktivitách, pokud z nich plynou „významné finanční závazky“, informovat ministerstvo zahraničí, případně je nechat schválit i vládou.

Nejvyšší kontrolní úřad se ve svém nálezu pozastavil nad tím, že Černínskému paláci, který má koordinovat činnost ústředních orgánů státní správy v zahraničních vztazích, jiná ministerstva nesdělují, že se hodlají do některé zapojit. Jen během kontrolovaných let to udělalo bez předchozího souhlasu vlády nebo bez vědomí resortu zahraničí ve čtrnácti z 28 prověřovaných případů.

Vláda již před třemi lety ministerstvům nakázala vybrat organizace, s nimiž spolupráce není efektivní. Resorty pak slíbily skončit se 16 organizacemi, což by znamenalo úsporu 18 milionů. NKÚ ale odhalil, že ještě o tři roky později se některým z těch navržených organizací zaplatilo 10,5 milionu korun.

MZV se kritice brání. Podle něho nelze snížení nákladů vnímat jako hlavní cíl působení ČR v organizacích s tím, že Česko nemůže zásadně ovlivnit výši členských příspěvků. Upozorňuje, že je nutné, aby si gestoři, tedy ministerstva a další ústřední orgány státní správy, plnili své povinnosti.

„Odpovědnost za vznik nových členství, finančních závazků i hodnocení přínosů členství či spolupráce musí nést jednotlivá ministerstva. MZV nemá žádné kontrolní pravomoci vůči ostatním ministerstvům,“ hájí se resort.