Česko po 20 letech plní slib NATO a na obranu jdou dvě procenta, sdělilo ministerstvo

„Na obranné výdaje státu, tedy nejenom ministerstva obrany, ale i dalších institucí, bylo celkově vyčleněno 177,1 miliardy korun, přičemž se podařilo vyčerpat 166,8 miliardy, což je 2,09 procenta HDP,“ sdělil Novinkám mluvčí obrany Karel Čapek.

Podle makroekonomické predikce ministerstva financí z listopadu 2024 odpovídají dvě procenta 159,76 miliardy korun.

Závazek dávat dvě procenta svého hrubého domácího produktu (HDP) na obranu český stát přijal už před více než dvaceti lety, ale naposled ho plnil v roce 2005. O deset let to ale nebylo ani jedno procento, v roce 2014 šlo na obranu 0,96 procenta HDP. Po anexi Krymu Ruskem v roce 2014 výdaje na obranu začaly znovu růst a vláda Petra Fialy (ODS) loni přijala zákon, že stát bude mít povinnost do své obrany každý rok vydávat minimálně dvě procenta. Kvůli pokračující válce na Ukrajině se ale v NATO začalo mluvit o tom, že bude potřeba investovat víc, a to až tři procenta. Což by v případě Česka znamenalo dalších 80 miliard korun ročně.

Samotná obrana loni hospodařila se 164,3 miliardy korun. Do konce roku dokázala využít 159 miliard a nedočerpáno tak zůstalo 5,3 miliardy. „Ministerstvo obrany tedy vyčerpalo 1,99 procenta HDP. Obranné výdaje ostatních institucí činily 12,8 miliardy, přičemž nevyčerpaly pět miliard korun,“ poznamenal Čapek.

Jestli Česko skutečně vydalo dvě procenta na svou obranu, posoudí letos v polovině roku vedení Aliance. Lze očekávat, že část obranných výdajů, které patří například do rozpočtu ministerstva vnitra nebo dopravy, ale neuzná. „Konečné posouzení čerpání obranných výdajů, tedy jejich uznání, ovšem proběhne v NATO až v průběhu druhého čtvrtletí roku 2025. Podíl se tedy může ještě změnit,“ dodal Čapek.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) uvedla, že na investice do strategických projektů armáda loni využila 42,3 miliardy. Jde například o nákup 24 stíhaček F-35, které vyjdou na více než 150 miliard korun, nebo o švédská bojová vozidla CV-90, za která by měla obrana zaplatit až 70 miliard korun.

„Ve srovnání s rokem 2023 jde o více než jedenapůlnásobné čerpání, což je důsledkem přijatých opatření ke zvyšování efektivity. Dosáhli jsme toho přibližně se stejným počtem obslužného personálu jako v roce 2015, kdy byl rozpočet na investice téměř patnáctkrát nižší,“ podotkla Černochová.