Česko nastupuje v bouřlivé době

Po půlročním angažmá Francie v čele EU Česko čeká úkol, kterého se jednou za třináct let musí zhostit každý stát evropské sedmadvacítky.

Předsednictví sice formálně začalo až o půlnoci na pátek, francouzský prezident Emmanuel Macron však již ve čtvrtek na okraj summitu NATO v Madridu symbolicky předal vůdčí roli premiéru Petru Fialovi. „Máme před sebou ještě mnoho práce,“ řekl Macron a popřál české vládě hodně odvahy.

Fiala ocenil francouzský výkon při vedení EU, do něhož se zásadně promítl začátek války na Ukrajině. Ministr zahraničí Jan Lipavský zároveň v Madridu dostal symbolický štafetový kolík v evropských barvách od své francouzské kolegyně Catherine Colonnaové. Francie předává Česku Unii „silnější, suverénnější a myslím i jednotnější“, řekla ministryně.

V době, kdy ministerská zasedání vedla Paříž, přijala Unie šest balíků protiruských sankcí. Byla schválena řada opatření na podporu Ukrajiny a ukrajinských uprchlíků. Francie v roli předsednické země tak předvedla akceschopnost EU.

Česko bude EU předsedat půl roku, než otěže předá v lednu 2023 Švédsku.

Česko chce řešit především masovou migraci, poválečnou obnovu Ukrajiny, možná i za účasti prezidenta Volodymyra Zelenského, posilování bezpečnosti, energetickou krizi a odolnost demokratických institucí včetně svobody médií.

Ministr pro evropské záležitosti neboli „Pan Evropa“ Mikuláš Bek (STAN) Právu řekl, že předsednická země je především moderátorem debaty o společných cílech EU.

„Dostanete do ruky zvoneček, hlídáte čas pro jednotlivé mluvčí, máte možnost shrnout debatu. Můžeme nastolovat nové agendy, ale ten prostor není moc velký,“ uvedl Bek, který předsednictví nazval rutinním úkolem. Česko bude podle něj díky předsednictví v lepší pozici například při projednávání legislativy o společných nákupech plynu, který se stává čím dál tím dražší komoditou.

Mottem českého předsednictví je „Evropa jako úkol“, což vychází z proslovu exprezidenta Václava Havla v německých Cáchách v roce 1996.

Pozornost chce Praha věnovat i západnímu Balkánu a jeho začleňování do EU. Tady si bude muset české předsednictví počínat obratně vzhledem k faktu, že poslední summit EU v téměř expresním tempu schválil udělení kandidátského statusu válkou sužované Ukrajině, zatímco relativně stabilizované státy západního Balkánu „sedí v čekárně“ do EU už několik let.

Buď kandidáty ještě nejsou, nebo jsou, ale Brusel s nimi ještě nezahájil přístupové rozhovory. Někteří evropští politici proto varovali před dvojími standardy pro přibližování k EU, aby vedle sebe nestály kandidátské země „první a druhé třídy“.

Jednou z nejbližších akcí kromě páteční slavnosti za účasti členů české vlády a Evropské komise v Litomyšli bude hned 6. července projev premiéra Petra Fialy v europarlamentu, kde poslance seznámí s prioritami českého předsednictví, a 7. července konference pořádaná ministerstvem školství o financování výzkumu, vývoje a inovací v pražském Kongresovém centru.

Bude to mezinárodní premiéra nového ministra Vladimíra Balaše (STAN). Ohlášena je eurokomisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež Mariya Gabrielová.

Například ministerstvo zdravotnictví chce využít předsednictví k prosazení změn v dostupnosti léčiv i v přístupu ke covidu. Šéf resortu Vlastimil Válek (TOP 09) by rád dosáhl úpravy smluv s výrobci vakcín proti covidu. „Nechceme, aby tam byly dlouhodobé závazky, že musíme odebrat určité množství vakcín a pak je někam transportovat,“ přiblížil Válek.

Přispět chce i k tomu, aby se po celé EU uplatňovala stejná protiepidemická opatření a neměl to každý stát výrazně jinak.

Velkým tématem je také onkologie, její prevence a přístup k léčbě mezi státy. V polovině července se v Brně, kde budou probíhat i oslavy 200. výročí narození Johanna Gregora Mendela, uskuteční konference k novorozeneckému screeningu.

V říjnu v Praze budou zástupci členských států řešit dostupnost léků pro pacienty se vzácnými onemocněními.

V listopadu pak očkování a boj s dezinformacemi nejen kolem covidu. Velká očekávání jsou od vytvoření společného datového prostoru, který má sdílet zdravotnická data napříč členskými státy.