Článek
Pro návrh hlasovalo 141 ze 157 přítomných poslanců, proti byla pouze SPD. Senát s plánem souhlasil už v srpnu.
„Prioritou nového mandátu je posílení východní hranice NATO,“ shrnula návrh na plénu ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Odkazovala na bod usnesení, podle někoho bude česká armáda moci nasadit v příštích dvou letech na východní hranici Severoatlantické aliance kvůli posílení obrany až 1200 vojáků. Z dokumentu vyplývá, že by vojáci měli za tímto účelem působit v Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, na Slovensku a v Maďarsku.
Nový plán výrazně ovlivnila ruská vojenská invaze na Ukrajinu. Třeba na ochranu diplomatických zájmů na Ukrajině vyšle Česko celkem 20 osob, a to ode dne schválení zákonodárci do konce roku 2024.
Do Česka přijede americký ministr obrany Austin

Česká republika se zúčastní také několika dalších vojenských akcí, kam pošle české zástupce. Podle plánu to jsou:
- operace Organizace Severoatlantické smlouvy Joint Enterprise v rámci sil KFOR (Kosovo Force) v Kosovu v celkovém počtu do 8 osob
- operace Evropské unie Althea v Bosně a Hercegovině v celkovém počtu do 8 osob
- operace Evropské unie EUNAVFOR MED Irini v celkovém počtu do 5 osob
- mise Organizace spojených národů MINUSMA v Mali v celkovém počtu do 15 osob
- mise Organizace spojených národů UNDOF na Golanských výšinách v celkovém počtu do 5 osob
- mise Multinational Force and Observers na Sinajském poloostrově v celkovém počtu do 20 osob
Návrh současně obsahuje souhlas s pobytem ozbrojených sil států Organizace Severoatlantické smlouvy na území ČR, a to v celkovém počtu do 800 osob.