Česko musí pustit cizince do politických stran

Platná právní úprava umožňuje členství v politických stranách pouze občanům České republiky. Evropská komise kvůli tomu Česko a s ním i Polsko zažalovala. Soud nyní rozhodl, že obě země musejí do stranických řad pustit i všechny ostatní občany EU.

„Rozhodnutí soudu respektujeme, je třeba na něj reagovat změnou právní úpravy. Ze strany ministerstva vnitra bude snaha hledat rychlou legislativní cestu, aby byla změna přijata ideálně ještě v aktuálním volebním období,“ uvedla Hana Malá, mluvčí ministerstva vnitra.

Pokud jde o cizince, volit a kandidovat na českém území mohou pouze občané členských států EU, a to ve volbách do zastupitelstev obcí a volbách do Evropského parlamentu. V případě obecních voleb musejí mít cizinci pobyt v obci, kde chtějí kandidovat. V případě evropských voleb je třeba vlastnit povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu v Česku.

Ve všech těchto případech však mohou kandidovat pouze jako nestraníci – a právě to Komise kritizuje. Protože se téma týká jen občanů EU, nijak se nevztahuje na Ukrajince, kterých je v Česku podle poslední ročenky ministerstva vnitra 578 tisíc, z toho přibližně 384 tisíc je uprchlíků s dočasnou ochranou.

Evropská komise se v tomto případě zajímá o unijní občany. Už v roce 2010 upozorňovala, že české právo může být v rozporu se závaznými unijními smlouvami. Podle nich totiž musejí mít všichni občané EU stejné právo volit a být voleni v obecních volbách a volbách do Evropského parlamentu.

Být straníkem, to podle Komise může kandidátovi poskytovat značné výhody, ať už je to přístup k financím, nebo mediální pozornost. Pokud tak Česko cizincům z EU tuto možnost odpírá, porušuje podle Komise jejich práva. Česká republika tento názor rozporovala, Komise proto Česko zažalovala a 19. listopadu Soudní dvůr EU rozhodl, že Česko práva cizinců z EU opravdu porušuje.

Problém sice zaměstnává české a unijní právníky, ale samotné strany trápí jen okrajově. Novinky oslovily všechny sněmovní strany a hnutí a uvádí veškeré odpovědi, které ze stranických aparátů dorazily.

„V minulosti jsme se setkali s pár ojedinělými případy,“ řekla mluvčí TOP 09 Markéta Volfová k dotazu, zda chtěli do strany vstoupit cizinci z EU, ale kvůli českým zákonům nemohli.

„Podle našich záznamů jsme takový případ řešili pouze jednou, kdy se chtěl stát členem strany občan Slovenské republiky, což ale dle zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích není možné,“ uvedla Iva Petrusová, mluvčí KDU-ČSL.

„S případem, kdy by o členství v naší straně usiloval občan Evropské unie s trvalým pobytem v České republice, avšak bez českého občanství, jsme se v poslední době nesetkali,“ uvedl Jakub Skyva, mluvčí ODS. „Nicméně rozhodnutí soudu vítáme jako důležitý krok k ochraně práv občanů EU,“ dodal. V hnutí STAN takový případ zatím neměli, uvedla mluvčí Sára Beránková.

Jak bylo řečeno, kandidatura cizinců nestraníků je v obecních a evropských volbách možná už dnes. Tuzemsko pamatuje případ, kdy byl za Česko zvolen do Evropského parlamentu cizinec a nestraník. V roce 2004 se českým europoslancem stal německý občan Daniel Strož. Rodák z Plzně v roce 1968 emigroval do Německé spolkové republiky, kvůli literární činnosti v exilu ho komunistický režim v roce 1981 zbavil československého občanství.

Na základě rodinného původu mu následně bylo uděleno občanství německé. V roce 2004 byl Strož zvolen do EP paradoxně za KSČM.

Opačný případ, tedy že by český politik kandidoval do Evropského parlamentu jinde v Unii, mohl nastat v letošních evropských volbách. Někdejší europoslankyně za ANO Martina Dlabajová totiž dostala nabídku z Itálie od tamní strany LibDem Europei, aby vedla kandidátku na severovýchodě země při červnových volbách do europarlamentu. Dlabajová v Itálii žila a podnikala, nabídku však nakonec odmítla s tím, že se chce věnovat práci v Česku.