Článek
Mobilní kancelář, nádrž na jedenáct kubíků pitné vody, vlastní agregát na výrobu elektrické energie, speciálně upravený tahač a především pak traktor se zvláštním hydraulickým zařízením s mohutným kartáčem. To vše tvoří jedinečný celek na docela prozaickou činnost. Očistu fotovoltaických panelů solárních elektráren. A těch je požehnaně. Nejen u nás, ale i jinde v Evropě.
Společnost má zatím dva stroje, a i když je oficiálně na veletrzích ještě nikde neprezentovala, už mají zájemce o čtrnáct sestav.
„Dodáme je na principu franšízu. Ručíme tedy za to, že bude vše fungovat, zaškolíme personál, dodáme biochemii a podobně. To vše přijde na jeden a půl miliónu dolarů. Zájem nás samozřejmě těší, vždyť poprvé se ukážeme odborné veřejnosti až v červnu na mezinárodní výstavě Intersolar v Mnichově,“ řekl Právu autor nápadu Pavel Tlapák z brněnské společnosti Power Future. Výstava Intensolar je ve svém oboru nejprestižnější.
Na panelech podle délky provozu a stupně znečištění vznikají energetické ztráty, které mohou být kvůli špíně a mastnotě čtyři i více procent
„Na samotném kartáči postaveném na nějakém traktoru není nic světoborného. Ovšem my vlastníme patent na technologii, jejímž principem je symbióza, tedy souhra kartáče s traktorem. Elektrárny nejsou vždy v ideálním terénu a kartáč při mytí nesmí solární panely rozbít. Vymysleli jsme tedy systém dvou okruhů se senzory, které neustále hlídají plochu panelů a také nerovnosti terénu. A tyto dvě nerovnosti musí technika neustále vykrývat. Což je princip patentu,“ vysvětlil k unikátu Tlapák.
Mytí drahých fotovoltaických článků patentovaným systémem
S nápadem přišel už před časem, kdy se jako houby po dešti začaly v krajině objevovat velké fotovoltaické celky.
„Můžeme si o nich myslet cokoli, ale již tady jsou, a nejen u nás. A měly by fungovat co nejlépe. Zatím se hlavně mluvilo o tom, jak je uhlídat před vandaly, jak sekat či spásat trávu kolem nich, ale kupodivu se nikdo nezabýval tím, jak panely čistit,“ sdělil.
Vývoj trval půldruhého roku
„Všichni se domnívali, že bude stačit déšť. Ale praxe ukazuje, že ten rozhodně nestačí. A přitom na panelech podle délky provozu a stupně znečištění vznikají energetické ztráty, které mohou být kvůli špíně a mastnotě čtyři i více procent. A takové panely navíc i rychleji stárnou. A tehdy jsem přišel s nápadem, na jehož konci je celosvětový patent,“ popsal Tlapák.
Zjistil, že díky včasnému ošetření se dá zajistit zpět 2, 2,5 procenta výkonu panelu. „Odzkoušeli jsme to na elektrárně u čáslavského letiště, kde jsme dokázali vrátit i 4,1 procenta,“ dodal.
Trvalo to jeden a půl roku, než stroj sestavili od prvního náčrtku až do finální podoby.