Článek
Zakotvení ochrany oznamovatelů do legislativy jednotlivých států vychází z evropské směrnice z října 2019, lhůta pro její začlenění do právních řádů členských států uplynula v prosinci 2021. Během této doby byl předsedou vlády šéf hnutí ANO Andrej Babiš.
„Za udělení pokuty je zodpovědná předchozí vláda, neboť lhůta stanovená EU uplynula v měsíci, kdy byla jmenována vláda Petra Fialy, která zákon přednostně připravila a prosadila,“ uvedl na svém účtu na síti X Blažek.
Přestože zákon o ochraně oznamovatelů byl součástí vládního prohlášení z roku 2018, tehdejší Sněmovnou neprošel. Kabinet Andreje Babiše (ANO) čelil kvůli pomalému postupu schvalování protikorupčních zákonů kritice některých organizací, například Rekonstrukce státu nebo Transparency International.
Fialova vláda předložila poslancům nový návrh zákona o ochraně oznamovatelů v listopadu 2022, následně prošel oběma komorami a po podpisu prezidentem Petrem Pavlem nabyl účinnosti na začátku srpna 2023.
Žalobu proti Česku podala Evropská komise už v březnu 2023.
Unijní soud ve čtvrtečním tiskovém oznámení sdělil, že v souvislosti se zpožděním směrnice potrestal také Německo, Lucembursko, Estonsko a Maďarsko.
Směrnice je podle EK klíčová při prosazování unijního práva v těch oblastech, kde může jeho porušení vést k poškození veřejných zájmů. Týká se to nejrůznějších politik, od ochrany životního prostředí přes zadávání veřejných zakázek po jadernou bezpečnost.
Smyslem směrnice je vytvořit takové prostředí, ve kterém se oznamovatelé nebudou muset obávat jakékoliv sankce v případě, že oznámí protiprávní jednání.
Opatření má pomoci lidem, kteří na svém pracovišti odhalí například praktiky ohrožující veřejné zdraví, ochranu dat, bezpečnost produktů či dopravy nebo jadernou bezpečnost. Týká se veřejného sektoru i soukromých firem s 50 či více zaměstnanci.
Evropská komise žaluje Česko kvůli tomu, že nezačalo chránit whistleblowery
