Článek
Vláda měla zájem ještě o lékovou agenturu. Na středečním zasedání se však kabinet shodl, že se bude Česko ucházet o EBA.
Přesun EBA do Prahy by měl pozitivní ekonomické přínosy, posílil by naši pozici v EU a podpořil rozvoj našeho finančního trhu.
— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) 8. února 2017
„Vláda se rozhodla pro bankovní agenturu. Myslíme si, že tam máme velmi slušné šance. Ta agentura už je dnes mimo eurozónu. Česká republika má stabilní bankovní systém, jsme v centru Evropy, žije se tady velmi dobře, je tady dobrá infrastruktura,“ vysvětlil státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza. Argumentů, proč agenturu přilákat do Česka, je tedy podle něj dost.
Jenže podle zprávy, kterou podle informací Práva předložil ministrům premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), proti české kandidatuře hraje těžký kalibr: nízké platy zahraničních pracovníků v ČR.
Na ty si stěžují zaměstnanci zatím jediné agentury, družicového systému Galileo, která přesídlila do Prahy z Bruselu před pěti lety. Jejich platy prý stačí na život v Praze, ale už těžko se jim třeba plní závazky v jejich vlasti. Proto agenturu po přestěhování opustilo mnoho lidí a ona těžko shání nové.
Jejich nespokojenost nemůže utlumit to, že jim česká strana přispívá 3650 korunami na veřejnou dopravu (to je cena roční jízdenky MHD v Praze) či 5200 na kurz češtiny. Jen slabou náplastí je i lákadlo uhrazení rodinného vstupného do zoo nebo do botanické zahrady. Ani nabídka vstupů do sportovních zařízení, muzeí, galerií a hradů a zámků nezabírá.
Šli by dolů o polovinu
Stejný problém s platy by čekal i zaměstnance případné nové agentury v Praze. Měli by je totiž o polovinu nižší než v Londýně.
Výše platu se stanoví tzv. korekčním koeficientem, který se odvíjí od statistických dat z jednotlivých zemí. Vyjadřuje porovnání s platem, jaký by člověk bral, kdyby pracoval v Bruselu nebo Lucemburku. V ČR tak dosáhne jen 73,2 procenta toho bruselského, zatímco v Londýně je to 141,8 procent.
Koeficient stanoví evropská komise, ČR ho nezmění. I když ovlivnit ho může. Jak uvedl premiér ve zprávě, „ke snižování hodnoty koeficientu v několika posledních letech přispělo i oslabování české koruny intervencemi ČNB“.
Sobotka připouští, že budou-li soupeři ze zemí s vyšším koeficientem, nemá ČR velkou šanci. Zájem o lékovou nebo bankovní agenturu již projevilo 17 členských zemí EU. Některé už lobbují, ačkoli brexit ještě nezačal.
„Bude to složitá diplomatická bitva. Nějakou budovu najde každý, nějaké speciální výhody nabídne každý,” komentoval ve středu Prouza.
Šanci na bankovní agenturu prý zpochybnil šéf ČNB Jiří Rusnok, podle kterého ČR není žádný bankovní tygr.
Milióny se vrátí
Volnou budovu zatím ČR nemá, ale prý se najde. Dokonce levnější než v Londýně, kde ročně bankovní agentura platila 111 miliónů Kč, zatímco v ČR by to bylo zhruba čtvrtina. Řádově menší by byly i náklady na pobyt tisíců lidí, kteří do agentury během roku přijedou na jednání. Pražský magistrát se nyní podle Prouzy snaží vytipovat dvě až tři budovy.
Pokud by se podařilo získat bankovní agenturu, pak by náklady na zajištění prostor a na benefity pro 184 zaměstnanců byly 57,4 miliónu Kč, ale přínos by se podle zprávy dal vyčíslit na téměř 517 miliónů.
Rozhodování je ale během na dlouhou trať. Jednání bude trvat ještě dva roky, o sídle EBA rozhodnou členské státy pravděpodobně až v roce 2019. Podle Prouzy neformální rozhodnutí padne do jednoho roku.