Článek
Vláda by se jeho návrhem měla zabývat v pondělí. Ačkoli ho vítají zaměstnavatelé a prošel i tripartitou, část ministrů s ním bude mít velký problém. Podle připomínkového řízení se jim nelíbí především novinka, která by znamenala, že někteří ukrajinští pracovníci by měli mít zaručenu vyšší mzdu než jejich čeští kolegové.
Tzv. mzdové kritérium jim má zajistit 1,2násobek minimální zaručené mzdy nebo odměnu ve výši mediánu podle ČSÚ. Byť to nemá platit pro všechny, ale jen pro vybrané, zejména více kvalifikované pracovníky, čeká ministry o návrhu zřejmě bouřlivá debata.
Resorty ve svých stanoviscích upozorňují na rozpor této novinky s českými zákony, které zaručují za stejnou práci stejnou odměnu. Upozorňují hlavně na zákoník práce.
„Uplatněním mzdového kritéria obsaženého v materiálu by docházelo ke skrytému navyšování zaručené mzdy,“ tvrdí ministerstvo zemědělství. Resort průmyslu a obchodu navrhuje „jít cestou důslednější kontroly dodržování již stanoveného mzdového kritéria v podobně nejnižší zaručené mzdy“.
S mzdovým kritériem má problém i Úřad vlády. „Mimozákonné zaručení mzdového kritéria pracovníkům z Ukrajiny zaručí vyšší úroveň smluvené mzdy než českým pracovníkům nebo pracovníkům z EU,“ varuje úřad.
Proti jsou svazy i odbory
Podle něj tak bude pracovníkům z Ukrajiny přiznána již při vstupu vyšší míra ochrany, a to bez ohledu na jejich skutečný pracovní výkon. Ze stejného důvodu odmítá návrh i Hospodářská komora. „Není možné, aby cizinci měli výhodnější pracovní podmínky než čeští občané,“ napsala.
S kritériem nesouhlasí ani Asociace malých a středních podniků a živnostníků. „Principiálně nelze vytvářet plošně jiné mzdové podmínky pro zaměstnance z jiných zemí odlišné od mzdových kritérií platných pro občany ČR ať už v konkrétní firmě, nebo obecně,“ tvrdí ve svém stanovisku.
Nesouhlasné stanovisko poslaly i odbory. ČMKOS připouští, že se nedaří obsazovat rostoucí počet volných míst, ale upozorňuje, že příčinou je relativně nízká úroveň nabízených mezd, nedostatek dostupného bydlení, vysoké náklady na dojíždění a potíže ve vzdělávacím systému. „Zde je třeba výrazně zvýšit úsilí státu, nikoliv podléhat tlaku podnikatelů a hledat další cesty pro dovoz levných zahraničních pracovních sil,“ napsala ČMKOS.
| Minimální mzda |
|---|
| Letos činí 13 350 Kč. |
| Zaručená mzda |
| Je to nejnižší výdělek, na který má zaměstnanec právo podle odbornosti a složitosti práce. |
| Letos je v rozmezí od 13 350 Kč do 26 700 Kč. |
| Nejnižší náleží profesím jako pomocnice v kuchyni, šička, skladník, nosič bagáže, uklízečka, doručovatel zásilek. |
| Na nejvyšší dosahují finanční a obchodní šéfové organizací či např. makléři na finančním a kapitálovém trhu. |
| Zaručená mzda u většiny dělnických profesí je 14 740 nebo 16 280 Kč. |
| Medián mezd |
| Odvozuje se ze statisticko-matematického modelu na podkladě výběrového šetření. Podle ČSÚ byl loni 29 247 Kč. |
Podle Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů jiná pravidla pro zaměstnance jen podle jejich státní příslušnosti mohou způsobit, že Ukrajinci budou pro některé podniky nedostupní.
Resorty zahraničí, vnitra i práce a sociálních věcí, které vedou sociální demokraté, však na zavedení kritéria trvají. „Jedná se o vládou preferované zaměstnanecké profese, ve kterých je v zájmu ČR podporován příliv kvalifikované pracovní síly, jejíž mzdové náklady se nepohybují na úrovni minimální mzdy,“ odmítá MZV všechny připomínky.
Lvovský konzulát jede na doraz
Tak trochu ve stínu zůstává hlavní smysl Petříčkova návrhu, kterým je požadavek na zvýšení počtu tabulkových míst na ministerstvech, na nichž bude ležet zvládnutí stále rostoucího počtu žadatelů o práci v ČR.
Jde o zmíněné resorty zahraničí, vnitra a práce a sociálních věcí. Jen pro generální konzulát ve Lvově to bude podle zprávy pro vládu znamenat vyřízení 3334 žádostí o zaměstnanecké karty měsíčně.
Žádosti o práci v ČR totiž od zavedení různých projektů raketově rostou. Podle zprávy v roce 2014 na jednoho pracovníka lvovského konzulátu připadalo ročně 250 žádostí o víza, v současné době je to zhruba 4500 žádostí ročně. Podle MZV „jsou již pracovníci konzulátu na hranici svých možností“ a pražská centrála musí posílat lidi na výpomoc.
V připomínkovém řízení se ozvalo i ministerstvo školství, které bude muset uznávat vzdělání Ukrajinců získané v jejich vlasti, a především pak v souvislosti se slučováním rodin zajistit školní docházku pro jejich děti.
To vše doprovázejí žádosti resortů o navýšení financí. Proto se cuká i ministerstvo financí, podle kterého by si měly resorty peníze najít ve svých rozpočtech. Kvůli nalezení požadovaných 133 tabulkových míst se bude muset krátit jejich počet i v dalších úřadech.
Přitom podle MZV loni v prosinci na jednání ministryně financí Alena Schillerová (ANO) proti navýšení systemizace a rozpočtů těchto resortů neprotestovala.
MZV se zdůvodněním, proč je třeba více lidí i peněz, uvádí, že rozšíření projektů pro Ukrajinu bude mít i finanční přínos pro ČR, neboť správní poplatek, který se má zvýšit z 2500 na jednu žádost na dvojnásobek, by vynesl českému státnímu rozpočtu 102 milionů korun ročně.