Česko čeká až půl milionu uprchlíků

Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) opustilo Ukrajinu přes 1,5 milionu obyvatel. V Česku se ke včerejšku registrovalo na cizinecké policii na 42 tisíc uprchlíků, velmi často jde o ženy s dětmi. „Neumím to přesně říct. Je možné, že to bude v řádu stovek tisíc lidí, možná i půl milionu lidí. Snažíme se dát pomoc maximálně, jak to jde,“ řekl Jurečka v televizi Prima na dotaz, kolika lidem může Česko nabídnout pomoc.

„Pracujeme na tom, abychom jim velmi rychle poskytli jazykové kurzy, možnost vstoupit do vzdělávacího systému, řešíme zdravotní rizika,“ doplnil Jurečka. Vše je podle něj třeba dělat bezpečně s ohledem na české obyvatele.

Pro představu – při balkánských válkách přišly do Česka tisíce uprchlíků. Například po zahájení náletů NATO na Jugoslávii v roce 1999 našlo v Česku útočiště zhruba 1100 kosovských Albánců. Před vypuknutím pandemie covidu, v roce 2019, zadržela policie 4273 nelegálních migrantů, zpravidla Ukrajince, Moldavany a Vietnamce. V dalších letech byla čísla zkreslena v návaznosti na pandemii, uzavření hranic a omezení cestování.

EU podle místopředsedkyně EK Věry Jourové počítá s tím, že finančně podpoří země, které uprchlíky přijmou. Největší část podpory půjde Polsku, kam dosud zamířila zhruba polovina všech uprchlíků. Polsko má možnost požádat o přerozdělení uprchlíků do dalších zemí, čehož zatím nevyužilo. O finanční podporu pravděpodobně požádá i Česko, řekl v ČT šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti).

„Nepochybuji o tom, že bude potřeba i nějaká finanční pomoc od EU. Česká republika ponese významné náklady,“ řekl ministr. Situace na Ukrajině zatím k mírovému řešení nesměřuje. „Putin si plní dlouhodobý cíl Ukrajinu obsadit a naplnit si sen, že Ukrajina patří pod Rusko a že ukrajinský národ nemá nárok na samostatnou existenci,“ řekla Jourová.

Snahou EU je aktuálně „zruinovat ruskou válečnou ekonomiku“. Uvažuje se i o tom, že by se do vyjednávání mezi Ukrajinou a Ruskem zapojila „nestranná“ Čína, jelikož Západ je v celém konfliktu zainteresován. Generál Petr Pavel kritizoval bezprostřední reakci NATO na počátku invaze s tím, že „vyklidilo pole“ příliš brzy. Vyhlásit bezletovou zónu nad Ukrajinou, jak požaduje prezident Zelenskyj, podle něj nemá smysl, těžko se to dá vynutit. Rusko nyní zastrašuje, čemuž by neměl podle Pavla Západ podléhat, neboť Putin by nezvládl obsadit Ukrajinu a současně vést další rozsáhlou válku.

Sankce dopadají i na ruské oligarchy. Zabavování majetku není vyloučeno ani v Česku. „Nemáme zde majetky, které by byly tak symbolického rázu. Často jsou zakryté přes jiné společnosti. Ta aktivita ale běží,“ uvedl Lipavský. Konkrétní být nechtěl. Vláda podle něj počítá s tím, že bude postupovat proti lidem napojeným na Kreml.

Ministr nevyloučil odvolání ruského nebo běloruského velvyslance v Česku. Je podle něj ale třeba udržovat aspoň základní komunikační linku s těmito státy. Rusko má na velvyslanectví v Praze sedm diplomatů a 25 administrativních pracovníků.

Už minulý týden oznámila vláda konec ruských generálních konzulátů v Brně a Karlových Varech. Tamní pracovníci musejí podle ministra opustit Česko do 12. března. Pozastaven byl provoz českých generálních konzulátů v Petrohradě a Jekatěrinburgu.