Článek
Právě složením slibu, nikoli pouhým zvolením, se hlava státu ujímá své pětileté funkce. Problém je ale v tom, že 8. a 9. března připadá na víkend, takže i na tak krátkou dobu by byla země bez prezidenta a pravomoci hlavy státu by přešly zčásti na premiéra a zčásti na předsedu Sněmovny.
Vlček proto váhá, zda svolat schůzi až po 7. březnu, anebo právě na pátek 7. března, kdy však ještě Klausovi bezezbytku nevyprší současný pětiletý mandát. O víkendu parlament nejedná. „Termín schůze zatím není stanoven,“ řekl Právu Vlček. Chce se poradit s právníky stejně jako v uplynulých týdnech, kdy musel žádat ústavní experty o stanoviska k způsobu prezidentské volby.
Jisté tak zatím pouze je, že slib složí Klaus ve Vladislavském sále Pražského hradu právě do rukou Vlčka při společné schůzi parlamentu. Tak to říká ústava. Kdy to ale bude, není jisté, a Vlček připouští, že i v tomto se mohou názory právníků lišit.
ČTK citovala odborníka na ústavní právo Václava Pavlíčka, který míní, že prezident by měl složit slib až poté, co skončilo předchozí funkční období hlavy státu. Připustil však, že by bylo nepraktické, aby předsedové vlády a Sněmovny na víkend přebírali prezidentské pravomoci. „Myslím, že je lépe to zkrátit o jeden den, než být dva dny bez prezidenta,“ uvedl Pavlíček.
Jan Filip z brněnské Masarykovy univerzity je přesvědčen, že když Klaus předává funkci sám sobě, nepatrné zkrácení jeho dosavadního končícího období by neměl být problém. Podle něj tak alespoň jednou postupovali i Tomáš Garrigue Masaryk, Antonín Novotný a Gustáv Husák. „Tím si vlastně zkrátili dobu, po kterou mohli funkci vykonávat,“ uvedl právník.