Česko bude kandidovat do Rady bezpečnosti OSN. Náš hlas je vážený, oznámil Lipavský

„Naše předsednictví v Radě EU ukázalo, že český hlas je slyšet a je vážený. Na tom chceme stavět. Po pečlivém uvážení jsem rozhodl, že Česko nahlásí kandidaturu na nestálé členství v Radě bezpečnosti OSN na dvouleté funkční období, které bude v letech 2032 a 2033,“ oznámil Lipavský.

Volby se budou konat v roce 2031. Naposledy Česká republika v radě zasedala v letech 1994 a 1995. V roce 2007 se o post neúspěšně ucházela, tehdy však místo získalo Chorvatsko. Rada má patnáct členů, z toho pět stálých (Čína, Rusko, USA, Francie a Velká Británie). Dalších deset jsou nestálí členové, kteří jsou voleni na dvouleté funkční období.

„Žijeme v době, kdy Rusko narušuje světový řád, útočí na samou podstatu evropské civilizace, a i my cítíme zodpovědnost za obranu Charty OSN. Chceme tedy přispívat k udržování mezinárodního řádu a bezpečnosti,“ dodal šéf české diplomacie.

Lipavský to oznámil na tiskové konferenci, která se uskutečnila po setkání prezidenta Petra Pavla s nejvyššími ústavními činiteli k zahraniční politice. Jednání se kromě prezidenta a Lipavského zúčastnil premiér Petr Fiala, šéf Senátu Miloš Vystrčil (oba ODS) a předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

„Věnovali jsme se třem hlavním okruhům. Prvním je vztah k sousedům a formátům, jejichž jsme součástí. Druhým bodem byla Ukrajina, především s ohledem na nadcházející summit NATO, a třetím bodem Čína a vztah k Tchaj-wanu,“ přiblížil obsah jednání prezident Pavel.

Česko má podle prezidenta zájem dlouhodobě udržovat vztahy se sousedy a politici chtějí také efektivně využívat formáty, jako jsou V4 či Slavkovský formát.

„Pokud jde o Ukrajinu, tak jednoznačně setrváváme v podpoře Ukrajiny k dosažení výsledku, který bude pro Ukrajinu přijatelný. Budeme nadále podporovat její ambice pro vstup do NATO i EU a aktivity, které povedou k obnově její suverenity, ale i k její poválečné obnově,“ řekl prezident.

„K Číně máme snahu zachovávat velice pragmatický přístup. Vycházíme z jasného hodnotového základu, na druhou stranu vnímáme realitu a nemáme zájem se jakkoliv od Číny izolovat. To by ani politicky nešlo. Budeme ale usilovat o to, aby naše vztahy s Čínou byly založené na vzájemné výhodnosti, respektu a reciprocitě,“ dodal Pavel.

Dle domluvy by se nejvyšší ústavní činitelé měli scházet zhruba jednou za půl roku. V minulosti setkání na nejvyšší úrovni pořádal prezident Miloš Zeman, kvůli sporům však na schůzky postupem času přestal zvát ministra zahraničí či předsedu Senátu.

Všichni zúčastnění si po setkání pochvalovali, že je pojí velká shoda, co se týče zahraniční politiky. „Jsem rád, že poprvé za dobu, co zastávám pozici předsedy Senátu, jsem cítil, že se v oblasti zahraniční politiky shodujeme. Vidím v tom příležitost pracovat ve prospěch ČR a její prosperity,“ řekl například předseda Senátu Miloš Vystrčil.