Článek
Dvanáct stíhaček doplní ještě dvě výcviková letadla. Nákup nových strojů bude vláda řešit za pět let. Šticha neupřesnil, z jakého státu by starší stroje pocházely s tím, že to bude záležet na finanční povaze nabídek. Ministerstvo obrany je totiž v této otázce limitováno do roku 2007 částkou 1,5 miliardy korun ročně. Bude rovněž záležet na tom, zda budou stroje zakoupeny či pronajaty.
Česká republika již o nákupu či pronájmu stíhaček jednala s Velkou Británií. Vláda se podle sdělení Štichy dále obrátí na Spojené státy, Německo, Nizozemí, Belgii, Švédsko, Francii a Kanadu.
:. ANKETA: Jak by měla Česká republika řešit ochranu vzdušného prostoru? Hlasujte v anketě na konci článku. |
Ministerstvo obrany od začátku května analyzuje, na kolik by pořízení 14 starších stíhaček Tornádo F-3 od Velké Británie přišlo. Exministr obrany Jaroslav Tvrdík deníku Právo tehdy sdělil, že letouny by Česko podle všeho dostalo zdarma, musí ale zvážit, zda bude finančně výhodný také jejich provoz, opravy a výcvik pilotů. Zvláštní britsko-český pracovní tým byl pověřen vypracováním studie, kde podrobně řeší všechny aspekty případné bilaterální smlouvy.
Nové stroje až od roku 2008
Šticha dále uvedl, že nákup 24 nových strojů přichází v úvahu až od roku 2008, kdy bude ministerstvo podle předpokladů schopno vyčlenit 3 až 4 miliardy ročně. Přípravy na vyhlášení výběrového řízení na nákup nových stíhaček by mohly začít do konce letošního roku. Podle odborníků by se nákupem 24 nadzvukových letounů vyřešil problém ochrany vzdušného prostoru na dobu 25 až 30 let.
Polsko příkladem
Jedním ze vzorů pro pořízení použitých letadel byla pro českou vládu zkušenost Polska, které podobným způsobem nedávno získalo 128 vyřazených německých tanků Leopard. Ačkoli je jejich hodnota 12 miliard korun, Polsko za ně zaplatí jen 720 miliónů korun, uvádí ČTK.
Polské letectvo bude navíc bohatší o 23 stíhaček MiG-29, převzatých z výzbroje bývalé armády NDR. Již v dubnu Polsko podepsalo smlouvu na nákup 48 bojových stíhaček F16 C/D, jejichž výrobcem je americká společnost Lockheed Martin. Jde o největší kontrakt, který byl v bývalém sovětském bloku podepsán, a Poláci za letouny zaplatí kolem 3,5 miliardy dolarů (více než 100 mld. Kč).
Výměna nebo tunel?
V polovině devadesátých let vyměnila česká armáda deset stíhaček MiG-29 za jedenáct polských vrtulníků Sokol. Na obchodu se podílel Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) ve funkci náměstka ministra obrany.
O několik let později v březnu 2001 Kalousek hodnotil výměnu jako výhodnou s tím, že v případě migů se jednalo o stroje, které již byly dva roky vyřazeny z výzbroje armády. Podle tehdejšího ministra financí Pavla Mertlíka se však nejednalo o výhodnou transakci a výměnu označil za "obrovský tunel, který nemá obdoby".
Stroje MiG-29 ve výzbroji Slovenska
Problémy se zajištěním obrany vzdušného prostoru má i náš východní soused Slovensko, které má v současnosti ve výzbroji 18 strojů Mig-29. V bojeschopném stavu jsou však pouze tři.
Slováci nákup nových strojů zavrhli a rozhodli se pro modernizaci stávajících stíhaček. Ruské stroje tak budou součástí výzbroje slovenského letectva i po vstupu do NATO. Jejich modernizace by se měla hradit z deblokace ruského dluhu a měla by proběhnout ve spolupráci s ruským výrobcem těchto letadel, firmou RSK-MiG, a západními firmami.