Článek
„Pokles nemocnosti v kombinaci s absencí očkování proti této infekci má za následek narůstající procento lidí bez ochranných protilátek, vysoce vnímavých k nákaze,“ nastínila některé z příčin takového výskytu Kateřina Fabiánová, zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ.
Větší množství nakažených hlásila už začátkem března Praha, Olomoucký, Moravskoslezský a Ústecký kraj.
Viry vylučuje nemocný člověk stolicí a rukama je přenáší na další předměty, který se dotýkají další lidé.
Citliví jsou k infekci hlavně malé a předškolní dětí anebo mladí dospělí. Nakazit se mohou lidé nejen při přímém setkáním s nakaženým, ale i kontaktem s kontaminovanými předměty, například nákupním košíkem, potravinami, madly v hromadné dopravě nebo třeba klikami, pokud se jich dotýká více lidí.
| Nákaza žloutenkou typu A se projeví až po delší době, inkubační doba může být 15 až 50 dnů. Příznaky se zpočátku podobají chřipce: horečka, nevolnost, bolest břicha, nechutenství. Později dochází k zežloutnutí kůže a bělma, ztmavnutí moči a svědění kůže. |
|---|
Hygienici a lékaři proto apelují na důsledné mytí rukou a vybízejí k očkování proti žloutence typu A, zvlášť pokud se lidé chystají na dovolenou do exotických zemí.
„Za nejlepší preventivní opatření je možné označit očkování, ideálně v dětském věku, protože úplné očkování chrání dlouhodobě,“ dodala hlavní hygienička Barbora Macková.
Očkování nehradí stát, stojí do 2000 korun a některým lidem na něj zdravotní pojišťovny přispívají. Proti žloutence typu A očkují zdravotníci na 147 místech, ukazuje mapa ministerstva zdravotnictví.
Loni zaznamenali hygienici 636 infikovaných za celý rok, dva lidé zemřeli. Podobná vlna nákazy byla v Česku na přelomu let 2016 a 2017.
