Článek
Generální ředitel Sellier Radek Musil pro Právo uvedl, že zákaz vlastnictví zbraní kategorie A, kam spadají například útočné pušky schopné střílet dávkou, má podle plánů Evropské komise platit nejen pro fyzické osoby, ale pro všechny soukromé subjekty, tedy i pro výrobce střeliva.
Pokles tržeb o polovinu
„K výrobě vojenských nábojů pro testování jsou ale takovéto zbraně nezbytné. Důsledkem by bylo ukončení výroby vojenských nábojů a i podstatné části policejních nábojů,“ řekl.
Podle Musila by vlašimská muniční firma musela snížit výrobu o třetinu až polovinu v závislosti na konečném znění evropské směrnice. Navíc by zaměstnance čekalo propouštění. Přitom firma letos plánovala přijmout další lidi.
„Počet pracovních míst by musel být zredukován o 500 až 750 pracovníků z dnešních 1505 zaměstnanců. Takto radikální zásah by vedl ke zvažování přesunu výroby do jiného státu. Zahraniční vlastník firmy by se také jistě snažil využít svých práv a domoci se náhrady za zmařenou investici,“ upozornil Musil.
Odhadujeme propad ve výši 1,2 až 1,5 miliardy korun.
Generální ředitel České zbrojovky Lubomír Kovařík je v hodnocení dopadů směrnice opatrnější, nepřímo ale přiznává, že dopad na firmu by byl značný.
„Přesunutí všech samonabíjecích zbraní do kategorie zbraní zakázaných by znamenal v podstatě konec prodeje pistolí v zemích EU. Společně se zákazem výroby automatických ručních palných zbraní můžeme odhadnout roční pokles tržeb za zbraně zhruba na polovinu. Odhadujeme propad ve výši 1,2 až 1,5 miliardy korun,“ uvedl pro Právo.
Na dotaz, zda by zbrojovka zvažovala částečně i přesun výroby do zahraničí, Kovařík odpověděl: „Neustále věříme, že k takovémuto kroku nebudeme muset sáhnout, ale v případě přijetí směrnice bychom museli zvážit všechny varianty.“
Česká zbrojovka podle svého šéfa udělá vše možné, aby nemusela propouštět. „Máme široký sortiment loveckých a sportovních zbraní. Udělali bychom maximum, abychom posílili výrobu neembargovaných zbraní, hledali bychom jiné možnosti využití výrobních kapacit. Jednoduché by to ovšem nebylo,“ dodal.
Malé firmy by zavíraly krám
Na rozdíl od velkých zbrojařů, kteří by se s propadem výroby zřejmě vyrovnali, na malé firmy by přísná směrnice měla existenční dopad. To by byl případ české firmy s dvanácti zaměstnanci, která se specializuje na produkci samonabíjecích kulovnic V-AR. Ročně jich nyní vyrobí šest stovek.
Pokud zbrojařské firmy v ČR omezí výrobu, můžeme v případě nějaké krize zjistit, že máme nedostatek zbraní a munice pro zálohy.
„Směrnice by pro nás byla hodně katastrofická. Přemýšlel bych, jestli by to mělo smysl dělat dál. Chtěli jsme dál investovat, koupit pozemek, postavit halu, rozjet výrobu ve větším. Teď nikdo neví, co bude,“ řekl Právu majitel firmy Pavel Vosátka, který vyrobil první kulovnici v roce 2009 a nyní má zákazníky nejen v ČR, ale i ve Francii, v Polsku či na Slovensku.
Prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek upozorňuje, že případné propouštění se dotkne mnohem více lidí než jen zaměstnanců zbrojovek.
„Celkově odhadujeme, že by v rámci ČR mohlo jít o tisíce pracovních míst. Na jednoho člověka ve zbrojním průmyslu totiž připadají tři až čtyři místa u subdodavatelů. Navíc stovky lidí zaměstnávají drobné firmy, které se zabývají různými montážemi pro lovecké a služební zbraně,“ řekl Právu. Hynek dodal, že ekonomické dopady jsou nepříjemné, víc vrásek mu ale prý dělá možné zhoršení bezpečnostní situace.
„Pokud zbrojařské firmy v ČR omezí výrobu, můžeme v případě nějaké krize zjistit, že máme nedostatek zbraní a munice pro zálohy. To celé jen pro neschopnost lidí z Evropské komise, kteří nemají ponětí, v čem spočívá problém terorismu, protože atentátník si nedělá zbrojní průkaz nebo nenakupuje zbraň na základě povolení od policie,“ dodal Hynek.
Obavy ze zániku zbrojní výroby
Ministerstvo vnitra navrhuje vládě, aby se její členové na všech možných úrovních EU zasadili o odmítnutí unijní směrnice, neboť by došlo k enormnímu zvýšení dostupnosti nelegálních zbraní pro kriminální skupiny či dokonce teroristy.
Držitelé zbraní by nově zakázané zbraně mohli smyšleně uvádět jako ztracené či odcizené, ale přitom by se mohly dostat na trh v Evropské unii.
Navíc podle analýzy vnitra, kterou podle ČTK ve středu projedná vláda, by utlumením výroby nebo jejím přesunem mimo EU stát ztratil schopnost vyrábět zbraně a munici v době ohrožení. „Na území ČR by mohlo dojít k zániku zbrojní výroby jako takové,“ napsalo vnitro.
Po zveřejnění návrhu směrnice roste podle vnitra počet žadatelů o vydání zbrojního průkazu, který od roku 2010 klesal. Od loňského července do konce letošního března přibylo 4400 nových držitelů průkazů. Průkaz má nyní přes 294 tisíc lidí.