České Švýcarsko se znovu zelená

„Příroda je na podobné události velmi dobře připravena, má s ohněm tisícileté zkušenosti,“ řekl Právu mluvčí správy národního parku Tomáš Salov. Vývoj ho nepřekvapil, protože ho zná z jiných míst v parku, kde v minulosti hořelo. „Je to ale udivující,“ připustil.

Odborníci i turisté se podle něj s živelnou samovolnou obnovou setkávají na každém kroku už od chvíle, kdy shořelé plochy ještě doutnaly. „První se zotavily byliny s hlubokými kořeny, například hasivka orličí. Přidaly se houby, objevily se traviny, později pak rozsáhlé plochy obsadil mech zkrutek vláhojevný a propůjčil jim zvláštní zlatozelenou barvu,“ popsal Salov.

Už od loňského podzimu bylo podle něj na mnoha místech patrné také masivní zmlazení dřevin. „Nyní, uprostřed vegetačního období, vidíme například bujný růst dřevin, zejména břízy, ale také topolu osiky či vrby jívy. A objevují se také semenáčky dlouhověkých stromů, borovice, buku a dílem i dubu,“ vyjmenoval mluvčí.

Reakce vegetace bude mít podle něj na skladbu lesa pozitivní vliv. „Převážně nerušený přírodní proces povede k přírodnímu výběru a ve finále k odolnému lesu, zejména ve vztahu ke klimatickým výkyvům i postupujícím změnám,“ poznamenal.

Zelenající se plochy udivují návštěvníky parku. „Při pohledu na popadané ohořelé stromy a pařezy je mi smutno, na druhý pohled jsem ale potěšený, jak se příroda s následky požáru vypořádala. To je kouzelné,“ neskrýval nadšení šestačtyřicetiletý Lukáš Černý z Prahy, jeden z tisíců turistů, kteří se každý den vydávají na Pravčickou bránu.

„Přijel jsem s rodinou, abychom se podívali, jak to tady rok po požáru vypadá. A nestačíme se divit, v pozitivním smyslu slova,“ vysvětlil s úsměvem. Jen mu prý vadily davy lidí, kteří měli stejný nápad s výstupem na dominantu národního parku. „Je jich na mě až moc,“ připustil.

Na to, aby některý jedinec z masy turistů neměl jalový nápad například v podobě rozdělání ohně v lese, dohlížejí strážci přírody. Snaží se, co to jde, aby se loňský požár neopakoval. Nově jich je osm, od srpna přibyli dva nováčci. Podle Salova je jich ale pořád málo.

„Ideální by bylo, aby jich přibylo ještě alespoň deset dalších. Území, na které dohlížejí, má dohromady rozlohu zhruba 350 čtverečních kilometrů. Stále přitom nacházejí ledabyle uhašená a opuštěná ohniště. Nicméně rozhodnutí o navýšení počtu profesionálních strážců přírody sahá do kompetence vlády,“ připomněl Salov.

Strážcům při jejich dohledu na návštěvníky parku v posledních dnech vydatně pomáhá deštivé počasí. „Umožňuje jim to návrat k jejich běžným a důležitým úkolům, ať už se jedná o informování a podporu návštěvníků přímo v terénu, údržbu infrastruktury pro veřejnost, nebo monitoring živočichů a rostlin,“ uvedl Salov s tím, že práce strážců je mnohem širší a ve chvíli, kdy musí hlídat, jestli někde nehoří les, nemohou současně plnohodnotně vykonávat jiné důležité činnosti.

„Strážci přírody jsou očima i rukama ochrany přírody přímo v terénu. Bez nich by se velká část praktické ochrany přírody odehrávala pouze na papíře,“ uzavřel mluvčí.