České obce si pochvalují, jak ukrajinské uprchlíky podporují místní

Z menších obcí se uprchlíci postupně přesunuli do větších měst, které se tak musely vypořádat se zvýšenou zátěží. „Přítomnost uprchlíků jen zvýraznila problémy, které česká společnost měla před válkou na Ukrajině,“ řekl Ondřej Valenta, datový analytik z Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty.

Právě Valenta představil na konferenci Mezinárodní organizace pro migraci v Praze předběžné výsledky výzkumu, jenž oslovil 1575 obcí.

Jednalo se o obce, kde se nacházelo alespoň dvacet ukrajinských uprchlíků, případně jich bylo méně, ale v obci pro uprchlíky fungovalo bezplatné humanitární ubytování. Vyplněné dotazníky a odpovědi přišly zpět ze 645 obcí, otázky mířily na zkušenosti za rok 2023.

Jedním z dotazů bylo, jak intenzivní je spolupráce s jednotlivými aktéry. Na prvním místě se objevila „spolupráce a podpora ze strany místních obyvatel“, kdy 19 procent všech obcí uvedlo, že tato spolupráce a podpora byly zcela klíčové, dalších 51 procent obcí pak uvedlo, že spolupráce a podpora probíhaly. Až na dalších místech se objevila spolupráce s krajským úřadem, nevládními organizacemi, církvemi nebo místními firmami.

Další otázka zněla: „Co vám v souvislosti se soužitím s uprchlíky z Ukrajiny nejvíce chybělo?“ Na prvním místě se objevilo bydlení pro uprchlíky – každá desátá obec označila, že „kriticky chybělo“, dalším 23 procentům pak „spíše chybělo“.

Na dalších místech se pak objevily zkušenosti v oblasti integrace migrantů (kriticky chybělo nebo spíše chybělo 29 procentům obcí), kapacita předškolní péče (chybělo 26 procentům) nebo personální kapacity obce (chybělo 23 procentům). Co naopak v souladu s předchozími závěry obcím téměř vůbec nechybělo, byla podpora občanů v obci.

Valenta také zmínil, jak se uprchlíci v čase přesouvali mezi obcemi. „Vidíme, že mezi loňským a letošním dubnem u nás stoupl jejich počet o 21 tisíc, ale zároveň ve více než polovině obcí s rozšířenou působností počet uprchlíků klesl. To znamená, že se koncentrovali z menších obcí do větších. Nejvíce narostla města, například Mladá Boleslav,“ popsal odborník. Dnes je u nás okolo 340 tisíc Ukrajinců s dočasnou ochranou.

Dotazníkové šetření skončilo v půlce letošního března, jeho konečné výsledky se stále zpracovávají. „Prosili jsme obce, aby dotazníky vždy vyplňovaly osoby s největším přehledem o agendě uprchlíků,“ vysvětlil Valenta s tím, že ve 40 procentech případů se jednalo o starosty, pochopitelně zejména v menších obcích. Logicky čím menší byla obec, tím užší byl rozsah její agendy.

„Obce také zmiňovaly narůstající únavu pracovníků, kdy 35 procent obcí uvádělo, že jejich zaměstnanci se věnují integraci nad rámec pracovních úvazků,“ řekl datový analytik.

Zajímavostí je, že představitelé 125 obcí si mysleli, že se na jejich území nenachází zmíněné bezplatné humanitární ubytování, a přitom v jejich obci fungovalo. Podle Valenty to může svědčit o tom, že jsou agendy oddělené a jejich správci o sobě nemají vzájemně přehled.