České občanství loni získalo nejvíc Rusů za posledních 20 let

Počet žadatelů ale stoupá kontinuálně od začátku ruské anexe Krymu v roce 2014.

Zprávy ministerstva vnitra o situaci v oblasti migrace a integrace cizinců v Česku ukazují, že se dosud nejvíc ruských žadatelů o české občanství přihlásilo v roce 2021, a to 917. V roce 2022, tedy první rok války, toto číslo mírně kleslo na 798.

Zatímco mezi roky 2001 a 2013 získalo ročně občanství okolo sta až dvou stovek Rusů, v roce 2014 už tento počet atakoval hranici pěti set. Starší údaje ministerstvo vnitra neposkytlo.

Celkem žije v Česku okolo čtyřiceti tisíc lidí hlásících se k ruské národnosti, z toho 24 tisíc trvale a 16 tisíc přechodně.

Statistiky ovšem neuvádějí, kolik žádostí o občanství ze strany Rusů úřady odmítly.

„Ministerstvo vnitra neeviduje počet zamítnutých žádostí či žádostí, u kterých došlo k zastavení řízení, podle dosavadní státní příslušnosti žadatele. Celkově (bez ohledu na státní příslušnost žadatele či žadatelů) došlo v roce 2023 k zamítnutí či k zastavení u celkem 377 žádostí,“ řekl Novinkám mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.

Andrea Krchová z Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty míní, že vyšší počet žadatelů o občanství mezi Rusy ukazuje, že se nechtějí do své vlasti vrátit.

„Rusové, kteří tu dlouhou dobu pobývají, neměli dosud potřebu své občanství formálně ustanovit. Stačil jim trvalý pobyt a větší legitimizaci nepotřebovali. Teď zřejmě chtějí své svázání s Českou republikou ukotvit pevněji,“ vysvětluje si.

Občanství může získat jen člověk, který v Česku žije více než deset let. „Myslím, že ti lidé chtějí spíš přetrhat vazbu s Ruskem, než že by v tom bylo nějaké nebezpečí pro Českou republiku,“ dodala.

Podle Igora Zolotareva ze spolku Ruská tradice vyšší zájem Rusů o české státní občanství ukazuje, že jeho krajané již ztrácejí naději, že se situace v jejich zemi zlepší a válka na Ukrajině skončí.

„První měsíce po vypuknutí války asi ještě lidé věřili, že to nebude trvat dlouho. Nedokázali si představit, co to znamená a jak se jich válka dotkne,“ řekl Právu. „Byl jsem v kontaktu s přáteli v Moskvě a Petrohradě. Zpočátku se odmítali kamkoliv hnout, i když jim přátelé nabízeli pomoc. Nevěřili, že to bude trvat tak strašně dlouho.“

Impulsem ke změně názoru mohla být podle Zolotareva i mobilizace. Brance k povinné vojenské službě v Rusku povolávají dvakrát ročně, a to v jarním a podzimním termínu.

„Kdo má syny nad osmnáct let, bojí se, že budou povoláni do armády. Změny nicméně přicházely postupně. Loňský rok, tedy druhý rok války, ukázal všechny hrůzy a přinesl nesnáze i Rusům. Proto řada z nich začala hledat cesty, jak se dostat do zahraničí a jak tam zůstat natrvalo,“ vysvětluje si.

Je si jist, že mezi Rusy, kteří žijí v Česku, bude i řada těch, kteří souzní s ruským prezidentem Vladimírem Putinem a podporují ho.

„O tom nepochybuji. Ale těžko říct, kolik jich je. Můžeme jen doufat, že česká cizinecká policie a další bezpečnostní orgány jsou dost pečlivé a dokáží správně ohodnotit, kdo si tu pobyt zaslouží a kdo ne,“ dodal Zolotarev.