České letectvo pomůže s ochranou slovenského nebe od září do konce roku 2023

Projednání materiálu potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Předseda vlády už dříve avizoval, že Česká republika slovenskou žádost vyslyší.

Detaily nasazení gripenů upřesní společná deklarace mezi Českem, Slovenskem a Polskem, které se na tzv. Air Policingu bude také podílet, sdělilo ČTK ministerstvo obrany.

O pomoc při střežení slovenského vzdušného prostoru Českou republiku požádal v červnu slovenský ministr obrany Jaroslav Naď.

Podobná žádost směřovala i do Polska. Obě země výpomoc přislíbily. Zapojení českého letectva umožňuje smlouva, kterou uzavřelo se Slovenskem v roce 2019.

Po ruské invazi na Ukrajinu začala Bratislava připravovat předčasné ukončení provozu bitevníků ruské výroby MiG-29. Slovensko si před čtyřmi lety objednalo od USA 14 stíhaček F-16.

Původně se počítalo s tím, že první stroje Bratislava dostane letos a zbytek o rok později, nakonec tomu tak bude podle dostupných informací až za dva roky.

Zpoždění dodávek slovenské ministerstvo obrany zdůvodnilo problémy se subdodávkami způsobenými epidemií covidu-19 i nedostatkem čipů na světovém trhu.

„Konflikt na Ukrajině nám ukázal, jak důležitá je jednota NATO a vzájemná pomoc spojenců. Jsem proto ráda, že mohu za Česko jednat o pomoci našim slovenským sousedům se zajišťováním ochrany jejich vzdušného prostoru,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Společná dohoda mezi ČR, Slovenskem a Polskem je již připravena. „Návrh deklarace říká, že střežení vzdušného prostoru bude zahájeno 1. září letošního roku a potrvá do konce roku 2023 s možností dalšího prodloužení,“ poznamenala ministryně.

Česká armáda má dlouholeté zkušenosti s ochranou nebe v zahraničí, do střežení vzdušného prostoru členských států NATO se zapojuje od roku 2009. Čeští letci takto opakovaně působili na Islandu a v Pobaltí.

Nyní jsou už na sedmé podobné misi v Litvě. Právě vzdušný prostor pobaltských zemí v současné době české gripeny hlídají.