České exulanty připomíná Růžový palouček, přibude zřejmě i den v kalendáři

Konečné rozhodnutí však bude na vládě. Podle ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) bychom si význam krajanů měli pravidelně připomínat.

„Jestli ministerstvo hledá den, tak mi již můžeme nabídnout místo. Tím je Růžový palouček s památníkem českých bratří u Újezdce, nedaleko Litomyšle na Svitavsku. Je to symbol českého exulantství pro svobodu víry a přesvědčení,“ zareagoval Miloš Krejčí, předseda Spolku přátel Růžového paloučku.

Na Růžovém paloučku, od roku 1989 kulturní památce, se podle pověsti loučili čeští bratři s vlastí před nuceným odchodem do exilu. Měl mezi nimi být i Jan Ámos Komenský. Není to vyloučené, neboť ten v nedalekém Brandýse nad Orlicí psal svůj Labyrint světa a ráj srdce. Azyl mu zde nabídl majitel panství Karel st. ze Žerotína, který mu umožnil dál vyznávat nekatolickou víru. V nejzazším cípu Žerotínova panství také leží Růžový palouček.

Růže, které tu na ploše asi 350 metrů čtverečních od nepaměti rostou, údajně vyrostly ze slz českých bratří, prolitých před jejich odchodem do ciziny.

„Jsou to Rosa gallica, též růže stepní. Obvykle rostou na krajích lesů. Mají mimořádně hluboké kořeny, a tak se nikdy nepodařilo je odtud vymýtit. Naopak, takového hospodáře, který tu chtěl místo růží obdělávat pole, následně postihla pohroma,“ připomenul Miloš Krejčí a přiznal, že palouček sice není cílem davů turistů, denně sem však někdo přichází.

„Rádi bychom zde vytvořili centrum českého exilu. Aby existovala možnost fyzického místa, kam se krajané či jejich potomci mohou vrátit. Kam mohou přinést prsť nebo jiný fyzický artefakt, připomínku nového domova,“ pokračoval Miloš Krejčí s tím, že měl být zachován charakter paloučku coby přírodního místa, kolem něhož se rozkládá park.

„Ze strany kraje se nabízí řešení například příjezdové komunikace či parkovacích ploch, ale ve spolupráci s městem Litomyšl také zpracování architektonického návrhu na Český dům, který by se mohl stát středobodem celého areálu,“ vyjádřil podporu pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD), podle něhož by krajané nebo potomci Čechů, kteří odešli například na konci 19. století do Spojených států amerických, hojně jich je v Texasu či Chicagu, určitě vznik takového místa uvítali. Většinou se stále hrdě hlásí k odkazu předků.

I když leží Růžový palouček na česko-moravském pomezí, případně na hranicích dřívějších Sudet a českého území, stále to je vnitrozemí. Jak se tedy mohl stát místem loučení při odchodu z vlasti?

„Pokud odjíždíte na dlouho do zahraničí, také se se svými blízkými neloučíte přímo na hranicích, ale na místě, které je vám blízké,“ vysvětlil Miloš Krejčí a dodal, že v návaznosti na Komenského pak vznikl další Růžový palouček u Žacléře. Tedy v místech, kde překročil hranice českého království.