Článek
Možné umístění dítěte v pěstounské péči nebo v ústavu v cizině bude možné pouze v případě, že s tím budou souhlasit rodiče. Zároveň však úmluva „nezakládá žádný automatický repatriační mechanismus, ale stále jako hlavní princip zdůrazňuje nejlepší zájem dítěte“, zdůraznil Kapitán.
Zájem dítěte jako klíčový princip dohody potvrdila i norská ministryně pro mládež a rovné příležitosti Solveig Horneová, podle níž nové případy z Norska mohou být přeneseny k dalšímu šetření do jiné země úmluvy.
Vztahy ČR a Norska při řešení případů odebraných či ohrožených dětí se tak díky ratifikaci dostanou do obdobné pozice, jako naše země zaujímá vůči Velké Británii, kde úřady již odebraly či hrozí odebráním více než dvěma stovkám českých dětí, připomněl Kapitán.
Česká republika tak bude moci například žádat konkrétní opatření k ochraně dítěte a díky ratifikaci úmluvy by měl být snadnější i styk dětí s rodinami.
Haagská úmluva o právech dítěte |
---|
Úmluva z roku 1996 bude v Norsku platit od letošního července spolu s novelami dalších zákonů, které souvisejí s právy dětí a péčí o ně. Norsko se ratifikací úmluvy přidalo k dalším čtyřem desítkám států, mezi něž patří i všechny země Evropské unie. Úmluva řeší rovněž únosy dětí ze strany rodičů i další související spory, které v souvislosti s potomky mohou mezi mezinárodními páry vznikat. |
Nejznámějším případem českých dětí odebraných v Norsku je kauza bratrů Michalákových. Bratři Denis a David byli Evě Michalákové odebráni v roce 2011 na základě podezření ze zneužívání, které se však nepotvrdilo. Norský úřad Barnevernet loni v říjnu rozhodl poslat tehdy šestiletého Davida k adopci, k desetiletému Denisovi ztratila matka rodičovská práva. Chlapci stále zůstávají u pěstounů.
Prezident Miloš Zeman navrhl kvůli tomu případu mezinárodní smlouvu s Norskem. Ve středu se kvůli tomu má sejít s ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou a šéfem diplomacie Lubomírem Zaorálkem (oba ČSSD). Marksová se ale schůzky kvůli cestě do Izraele nezúčastní.