Článek
Zastánci zákazu používání olova ukazují na jeho škodlivost pro životní prostředí. „Olovo pro lidi jedovaté je, to nikdo nepopírá, ale jen když se vdechuje jako plyn, když je roztavené. V takové podobě (ředitel ukazuje dvě stovky let staré střely, pozn. red.) už se nerozpadá, nic se z něj neuvolňuje, je zapouzdřené,“ argumentoval Musil.
Zbrojovka ve Vlašimi zaměstnává 1576 pracovníků. Ti z provozu, kde se setkávají s tunami olova, absolvují pravidelně zdravotní testy, zda nemají jedovatý kov v krvi.
„Nic takového se nikdy neukázalo, jsou v pořádku,“ dodával ředitel, podle něhož se podnik na zákaz přece jen chystá.
„Když automobilky přestanou dělat spalovací motory a budou dělat elektrovozy, tak my také dokážeme přejít na výrobu bez olova, pokud bude dost času. Nachystáni bychom v případě zákazu byli, ale nadšení nejsme,“ říkal Musil. „Řešení jsou, na olympiádě by se mohlo střílet laserem,“ dodával skepticky.
Horší střelivo
Alternativní materiály sice podle vedení zbrojovky existují, ale mají své mouchy. Olovo se dá nahradit zinkem či mědí s různými příměsemi nebo ocelí. Jenomže jejich využití má dvě zásadní stinné stránky. Takové střelivo by nebylo podle Musila tak přesné a průrazné jako olověné, a navíc by bylo výrazně dražší.
To by mělo velký dopad například na policii, která by podle stávajících návrhů na rozdíl od armády nedostala výjimku a musela by kupovat bezolovnaté dražší střely. „Bezolovnaté střely jsou zhruba dvojnásob drahé,“ potvrdil Právu obchodní ředitel firmy Sellier & Bellot Josef Strnad.
Pro armády na obranu zemí by platila výjimka, ty by mohly olovo používat i dál. I proto, že vlašimská firma má mnoho zakázek pro armády, dotkla by se změna jen části její výroby.
Nepříznivý dopad by to mělo i na lovecké střelivo. „Bylo by dražší, a kromě toho ocelová střela je lehčí, rychle ztrácí rychlost a zvíře by neusmrtila, jen zranila,“ upozornil Musil.