Česká sociálka je už jako Barnevernet? Bojovat s ní musí i ombudsmanka

OSPOD, které zřizují obecní úřady, mají na roli soudem stanoveného „kolizního opatrovníka“ víceméně monopol. Přitom ze zákona může v této roli OSPOD nahradit buď nezisková organizace, nebo například advokát.

Zažitou praxi se už více než dva roky snaží rozbít Patricie V., jež pracuje jako mediátorka, která se v nekonečných soudních řízeních snaží upozornit, že zmíněný orgán není neomylná instituce a že v jejím případě dokonce několikrát pochybil.

A ačkoliv soudy zatím nechtějí její volání vyslyšet, od úterka má v ruce pádný argument: zprávu ombudsmanky Anny Šabatové, jejíž úřad na základě mnoha podnětů OSPOD prověřoval.

Ze zprávy, kterou Šabatová zveřejnila, vyplývá, že případ Patricie není rozhodně ojedinělý – ze 142 prošetřených případů bylo u 77, tedy u více než poloviny zjištěno pochybení.

„V zákoně o sociálněprávní ochraně dětí je napsáno, že OSPOD je ‚zpravidla‘ opatrovníkem dětí, jenže ‚zpravidla‘ podle naší justice znamená v praxi ‚vždy‘. Zatím je pokaždé ustanoveným opatrovníkem OSPOD, a když poukážete na chyby, tak se veškeré stížnosti zamítají,“ řekla Právu Patricie.

Ta se víc než jedenáct let soudí s bývalým manželem o dvě děti. Na veřejnou ochránkyni práv se obrátila už dřív a má od ní stanovisko, že v jejím případě OSPOD pochybil nejméně pětkrát. Sociální pracovníci podle ní například vůbec neprovedli pohovor s dětmi, nezjistili si skutečný stav věcí ani nenařídili případovou konferenci, která je ze zákona povinná.

„Dva a tři čtvrtě roku se snažím, aby soud odvolal OSPOD z role opatrovníka, neexistuje na to však jediný precedens,“ řekla Právu Patricie. Žábou na prameni jsou podle ní především soudy, které kolizního opatrovníka stanovují a které stůj co stůj nechtějí praxi měnit.

„Moje čtyři stížnosti na opatrovnického soudce, který vyslýchal děti zcela nevhodným způsobem, byly zamítnuty. Opatrovnický soud odmítl uznat pochybení OSPOD. Městský soud v Praze dvakrát potvrdil, i přes stanovisko ombudsmanky, že žádné pochybení neshledal,“ uvedla.

Proti rozhodnutí městského soudu má podanou ústavní stížnost. „Čekám, jestli Ústavní soud prolomí bariéru neodvolatelnosti OSPOD a na jejich odvolání bude konečně precedens,“ těší se Patricie.

Za uplynulé dva roky byla nejčastějším problémem nečinnost úřadu (21 procent případů), v jedenácti procentech případů orgán nevyčerpal všechny možnosti před odebráním dítěte z rodiny, a v deseti procentech dokonce překročil své pravomoce.

Sociální pracovníci také uváděli nepřesné či zavádějící údaje pro soudy, které rozhodují o odebrání dítěte z rodiny (sedm procent). V šesti procentech případů OSPOD nechal dítě po zbytečně dlouhou dobu v ústavu či přikročil k velmi problematickému rozdělování sourozenců.

Šabatová sociálním orgánům doporučila, aby při řešení konfliktních vztahů mezi rodiči využívaly všech zákonných kompetencí. „Tedy i možnosti uložit rodičům (ve správním řízení) povinnost spolupracovat s odborným poradenským zařízením (typicky se jedná o individuální či společnou terapii rodičů anebo mediaci), jestliže rodiče této možnosti nevyužili dobrovolně,“ stojí ve zprávě.

Ombudsmanka zároveň upozornila, že je stále nedostatek navazujících sociálních služeb a odborné poradenské pomoci.

Podle ministerstva práce a sociálních věcí, do jehož gesce sociálněprávní ochrana dětí spadá, pracují sociální orgány dobře. „Nedostatky, na které upozorňuje veřejná ochránkyně práv, jsou součástí systému dlouhodobě. MPSV se tyto nedostatky snaží řešit nejenom svou metodickou činností, ale také prosazováním koncepčních a legislativních změn,“ řekl Právu mluvčí ministerstva Petr Habáň.

V sociálněprávní ochraně dětí podle něj došlo v poslední době k zásadním změnám. Snížil se například počet dětí v ústavní výchově, přibylo sociálních pracovníků, kteří tak mají víc času na terénní práci.

„Byly zavedeny závazné postupy pro sociální pracovníky před odebráním dítěte, stejně jako standardy kvality závazné i pro orgány sociálněprávní ochrany,“ řekl Habáň a připomněl, že se rozvíjí pěstounská péče.