Článek
Jak včera informovala agentura AP, 37letá žena dále řekla, že jí lékaři po narození druhého syna v roce 1990 sdělili, že ji ze zdravotních důvodů sterilizovali na základě jejího písemného souhlasu. Gorolová však před výborem OSN proti diskriminaci žen prohlásila, že před porodem nebyla informována, co vše podepisuje, a že navíc byla v tu chvíli pod vlivem sedativ.
Lékaři jí prý vysvětlili zákrok tím, že by případné další těhotenství vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nepřežila. Před výborem OSN ale Gorolová vyjádřila přesvědčení, že byla sterilizována kvůli svému romskému původu. Na středečním a čtvrtečním jednání výboru byla k této otázce dále přednesena Stínová zpráva o diskriminaci žen v ČR, kterou vypracovaly společně Liga lidských práv, Evropské centrum pro práva Romů a Gender Studies.
Vláda obvinění odmítá
"Jde o jedno z nejvážnějších porušení lidských práv. A (česká) vláda se rozhodla to ignorovat," tvrdí ředitelka nevládní organizace Liga lidských práv Gwendolyn Albertová. Rasismus a xenofobie jsou podle ní běžné a počet sterilizovaných Romek v ČR přitom odhadla na "stovky až tisíce". Ministerstvo obvinění odmítá Náměstek ministra práce a sociálních věcí Čestmír Sajda, kterého Právo telefonicky zastihlo v pátek ještě v New Yorku, obvinění romských žen a humanitárních organizací ale odmítl.
"Vystoupení mluvčí ostravského Sdružení sterilizovaných romských žen Eleny Gorolové v OSN jsem neslyšel. Nebyl to nejvíc diskutovaný bod. Seznámil jsem přítomné se stanoviskem ministerstva zdravotnictví, podle kterého u některých případů mohlo dojít k nějakému administrativnímu pochybení. Ale v žádném případě nedošlo k nedobrovolné sterilizaci. Takže zákroky, které ministerstvo zdravotnictví prověřovalo, byly provedeny podle lege artis, tedy v souladu s lékařskou vědou," řekl Sajda.
Sdružení očekává od státu kompenzaci
Právní zástupkyně Sdružení sterilizovaných romských žen Michaela Kopalová včera pro Právo namítla, že "každopádně v některých případech jde o víc, než jen o administrativní pochybení". S Gorolovou v OSN nebyla ani ji nezastupuje v žádném soudním řízení, jen - jak řekla - jejím jménem podala stížnost k veřejnému ochránci práv. Na dotaz Práva, jaký očekává další vývoj, právnička odpověděla, že Sdružení očekává od státu "nějakou reakci ve formě omluvy nebo případně finančního odškodnění. Co já vím, tak dávají na první místo omluvu. Ta je pro ně zásadní", dodala Kopalová.
O problému se v Česku začalo hovořit předloni na podzim, když Evropské středisko pro práva Romů zveřejnilo podezření z nucených sterilizací romských žen. Podle evropských romských aktivistů docházelo k nedobrovolným sterilizacím i v Maďarsku, Bulharsku a v Rumunsku, ale nejvíce případů prý bylo v Česku a na Slovensku.
Ženy protestovaly v Ostravě
V Evropě žije podle AP sedm až devět miliónů Romů, v ČR se hovoří o 200 až 250 tisících Romů. Zhruba tři desítky romských žen ve čtvrtek protestovaly před Městskou nemocnicí Ostrava proti sterilizaci. Ženy, které zákrok nechtěně podstoupily, shodně tvrdí, že byly nemocnicí špatně informovány o jeho významu. Ženy žádají především omluvu a také případnou finanční náhradu. [celá zpráva]
Nemocnice se však brání Podle mluvčí Vítkovické nemocnice Marie Dlabalové zaslala nemocnice ministerstvu zdravotnictví dokumenty k případům deseti žen, které se v minulosti v nemocnici sterilizaci podrobily. Mluvčí tvrdí, že ženy byly řádně informovány. "Můžeme říci, že s těmito ženami soucítíme, že je nám to líto, ale opravdu opakuji, že na těch žádostech je jejich podpis," vysvětlila. Dodala, že v nemocnici se změnil způsob provádění sterilizace, která se nyní neprovádí u porodu, ale až po šestinedělí.