Článek
Lidé v okleštěné Československé republice měli od rána uši přilepené k rádiu. Právě z rozhlasového vysílání se už předtím dozvěděli, že pár minut po poledni 14. března schválili poslanci slovenského sněmu téměř všemi hlasy odtržení od Československa a vyhlášení samostatného Slovenského štátu.
Věděli také, že prezident Emil Hácha odjel s ministrem zahraniční Františkem Chvalkovským téhož dne v 16 hodin zvláštním vlakem do Berlína za říšským kancléřem Adolfem Hitlerem. Nemohli však samozřejmě ještě rozpoznat, že právě toto noční jednání se stane prologem k tragickému vývoj v následujících šesti letech.
Háchovy iluze
Netušil to ani samotný Emil Hácha, když hodinu po půlnoci na 15. března odjížděl z berlínského hotelu Adlon k Hitlerovi do říšského kancléřství. Přicházel s představou, že bude s vůdcem Německa především řešit otázku Slovenska, ba domníval se, že české země také získají jakousi obdobnou relativní samostatnost.
Brzy měl zjistit, jak velká to byla iluze, neboť kostky ve hře o definitivní zničení Československa jako státu byly ze strany Německa vrženy již dávno předtím. Vyplývalo to z celkové mezinárodní politické situace před Mnichovem i po něm, z politiky appeasementu, která umožnila Německu likvidovat jednoho z partnerů versailleských vítězů. Konečné politické hledisko bylo obsaženo i v teorii o velkoněmeckém prostoru a v jeho dalším uspořádání.
V polovině prosince 1938 vydal Hitler tajnou směrnici k likvidaci pomnichovského Československa a zformuloval způsob jejího provedení. V perfektní zkratce popsal pravděpodobný scénář akce baron von Weizssäcker.
„Uměle vyvolané hašteření odřízne Slovensko od pražské vlády,“ zaznamenal si do deníku. „Německo poradí Maďarsku, aby znovu nastolilo pořádek na Podkarpatské Rusi, slovenská vláda požádá Hitlera, aby zaručil slovenské hranice. Němci v Čechách požádají o ochranu, Praha dostane ultimátum, aby podepsala smlouvu s říší, což nesplní, a wehrmacht obsadí Čechy a Moravu.“
Nátlak v Berlíně
Ve finále měl tento scénář podobu tvrdého Hitlerova nátlaku a Göringových hrozeb bombardováním Prahy, pokud by Hácha v Berlíně nesouhlasil s vydáním kapitulačního rozkazu pro armádu a další ozbrojené složky.
Tři hodiny po půlnoci 15. března sděloval Chvalkovský premiéru Rudolfu Beranovi telefonicky výsledek jednání: „Nekompromisní přání kancléře Hitlera. Dnes ráno v 6.00 vstoupí německé vojsko na celé území státu. Zařiďte ihned svolání ministerské rady. Generál Syrový nechť vyrozumí všechny posádky. Armáda nesmí klást nejmenší odpor. Musí se dát bezvýhradně odzbrojit. Civilní obyvatelstvo nesmí ztropit výtržnosti, jinak nastane katastrofa nedozírných následků. Bude-li armáda odzbrojena v klidu, budou nám dány možnosti autonomního života pro celý národ.“
Zanedlouho přinesl Ribbentrop text hotového krátkého prohlášení. Obsahovalo mimo jiné sdělení, že prezident Hácha vložil osud českého národa do rukou vůdce Německé říše...