Česko dosud spoléhá na „tři prsty smrti“ ze sovětské éry. Armáda se modernizuje jen velmi pomalu

Protivzdušná obrana dodnes musí spoléhat především na takzvané tři prsty smrti, tedy na raketové systémy 2K12KUB, které jsou staré desítky let. Sovětský systém postupně nahradí komplety Spyder z Izraele. Systém krátkého a středního dosahu je určen proti letadlům a střelám s plochou dráhou letu nebo větším dronům.

„Dosah je různý, protože jsme si k tomu objednali různé druhy raket, takže to může být od 25 do 80 kilometrů podle toho, jaký druh rakety použijeme,“ uvedl pro Radiožurnál plukovník Jaroslav Daverný, jenž vede oddělení pozemní protivzdušné obrany. K detekci cílů poslouží mimo jiné radiolokátory MADR rovněž z Izraele. Čtyři z osmi dodaných vojákům jsou ale stále nefunkční.

Systém Spyder má výrobce dodat do roku 2027. Neslouží ale k ochraně proti balistickým raketám. V tom se Česko musí spoléhat na zapojení do takzvaného evropského Nebeského štítu (European Sky Shield Initiative), který do určité míry tato rizika kryje. Využívá například raket Patriot.

7. mechanizovaná brigáda, jejíž síly jsou částečně vyčleněny do sil NATO, musí zatím stále spoléhat na obstarožní, téměř muzejní techniku. Bojová vozidla pěchoty BVP-2 postupně nahradí 246 obrněnců CV90 ze Švédska za více než 71 miliard korun. Prvních deset kusů by armáda měla získat v příštím roce, další do roku 2030. „Byla zahájena výroba vozidel CV90 pro Českou republiku ve výrobním závodě BAE Systems,“ uvedla v závěru minulého roku ministryně obrany Jana Černochová.

Armáda by měla nahradit i stávající kolové obrněnce Pandur. Zde se původně hovořilo o modernizaci, ta by ale byla nerentabilní s ohledem na nově požadované schopnosti. U nich armáda vychází z poznatků z moderních bojišť, především pak z  Ukrajiny.

„Mezi nové požadavky patří například vyšší úroveň autonomních ochranných systémů, které jsou schopné čelit jak kinetickému útoku v podobě raket a střel, tak nekinetickému působení protivníka například v podobě útočných dronů,“ řekla Novinkám mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková. O budoucí tendr se utkají zejména finská Patria AMV XP a nový Pandur II EVO.

Náhrada čeká i tanky. Sovětské T-72 ve verzi M1 a modernizované M4CZ jsou již neperspektivní. Ministerstvo obrany jich proto darovalo několik desítek bránící se Ukrajině. Za to obrana získala 30 tanků staré verze Leopard 2A4 z Německa a 14 stejné verze jich pořizuje za bezmála pět miliard korun.

Umožní snadnější přechod na modernější techniku, avizovaný nákup verze 2A8. Znemožní to ale vyhlášení tendru více účastníků s nabídkou jiných tankových platforem, například tanků K2 z Koreje, které nakupuje a licenčně bude vyrábět Polsko.

Ministryně obrany Černochová v lednu slíbila, že najde peníze na nákup 70 tanků Leopard v nejmodernější verzi 2A8 z Německa za více než 50 miliard korun. „Oslovila jsem ministra obrany Německa Borise Pistoria a ubezpečila jsem ho, že ze strany České republiky zájem na projektu tanků Leopard 2A8 stále trvá, že jsou stále naší prioritou a že na ně finanční prostředky zajistíme, “ řekla ministryně poslancům.

„Je to zásadní krok dopředu v tom, že přecházíme od sovětské techniky, kde jsme měli problémy jak s výrobou náhradních dílů, tak s úpravami nebo servisem, a posouváme se k platformě, která je v mnoha ohledech lepší oproti T-72,“ řekl generál Robert Bielený při přebírání darovaných tanků z Německa.

Stará technika trápí i dělostřelce. Ti zatím stále spoléhají na 152mm houfnice DANA. I přesto, že již v roce 2022 podepsala obrana smlouvu na 62 houfnic Caesar z Francie. Na přelomu loňského a letošního roku se měla nová technika v Česku certifikovat. Stále ale dodána nebyla. Obrana přitom podle serveru Aktuálně miliardy korun výrobci už posílá.

Problémy s houfnicemi Caesar hlásilo i Dánsko, které nakonec zánovní kusy darovalo Ukrajině a zvolilo jinou techniku. Problémem byl především systém nabíjení. Deník.cz ovšem informoval, že ani na Ukrajině se houfnice s ohledem na zranitelnost, ale i nespolehlivost příliš nevyužívají.

Dělostřelci přitom s novou technikou počítají. „S houfnicemi Caesar, které bude mít náš pluk po modernizaci jako hlavní zbraň, bude plnění úkolů lepší a rychlejší,“ uvedl na konci ledna velitel dělostřelců plukovník Jan Cífka po návratu vojáků z Litvy.

Armáda postupně přezbrojuje i letectvo. Do roku 2035 by měla získat 24 stíhaček F-35. Do té doby budou sloužit pronajaté gripeny. Nákup nejmodernějších letounů spolkne s příslušenstvím a potřebnou změnou infrastruktury základny Čáslav přes 150 miliard korun. Miliardy splátkového kalendáře každoročně odchází, v USA jsou nyní první piloti a letecký personál, který se s technikou blíže seznámí.

Změnu čeká i dopravní letectvo. S ohledem na nízké kapacity nakupuje obrana za 11 miliard dvojici transportních letounů Embraer KC-390 z Brazílie s příslušenstvím. Ty mohou sloužit k přepravě osob, techniky, ale i výsadku či pacientů. I přes to ale armádě chybí malé business jety a pro transport delegací používá stávající dvojici Airbusů A-319 a transportní CASA.

Pomalá modernizace trápí i prezidenta Petra Pavla. „Zavádění moderní techniky se musí zrychlit. Pokud se bude přezbrojovat v řádu let jako doposud, může to znamenat prohranou válku,“ řekl při úterní návštěvě Vojenské akademie Vyškov prezident Petr Pavel. Podle něj nemá velení armády na délku akvizičních procesů vliv, je to věcí snahy a rychlosti úředníků.

Obrana postupně dohání obrovský vnitřní dluh, který dosahuje stovek miliard korun, což přiznává i šéf armády Řehka. Podle něj by do deseti let s ohledem na bezpečnostní prostředí měla mít 37,5 tisíce vojáků. Dnes jich nemá ani 25 tisíc. Přilákat nováčky do maskáčů můžou nejen dobré platové podmínky, ale i moderní technika. Ta ale vázne.