Článek
Premiér Petr Fiala (ODS) v úterý po bilanční návštěvě ministerstva obrany uvedl, že posílit obranu východních spojenců je naprostá nutnost, protože vzpoura wagnerovců ukázala, že Rusko je stále nebezpečnější.
„Jsou tam armády soukromého a polosoukromého charakteru, situace se může kdykoliv změnit v nestabilitu, což může být extrémně nebezpečné. Je potřeba to nepodceňovat,“ řekl Fiala na dotaz Práva, zda česká vláda zvažuje český kontingent posílit. „Posilování východního křídla je správnou odpovědí na ruské nebezpečí,“ dodal.
Náčelník generálního štábu Karel Řehka sdělil, že armáda už do centrály NATO poslala návrh, kolika vojáky je Česko schopno přispět. „Síly, které tam byly dřív, sloužily spíš k odstrašení. Teď by měly posílit obrannou kapacitu,“ řekl Řehka. Kolik to bude, nechtěl spekulovat.
Litva má obavy z wagnerovců v Bělorusku. Německo jí pošle robustní vojenskou brigádu
Nyní je na východním křídle NATO okolo 40 tisíc aliančních vojáků a jejich počet se má zvýšit na sto tisíc. Dalších dvě stě tisíc by mělo být připraveno vyrazit do boje do třiceti dnů. Například Německo tento týden rozhodlo rozmístit v Litvě natrvalo 4000 svých vojáků.
Nový mandát na podzim
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) poznamenala, že nový mandát pro vyslání vojáků se bude řešit na podzim. „Nejenže budeme diskutovat o posilování východního křídla, ale i o dalším výcviku ukrajinských vojáků, protože je efektivní i pro nás,“ řekla. Armáda letos v Libavé vycvičí okolo čtyř tisíc ukrajinských vojáků a má na to skoro miliardu korun.
Fiala v úterý zveřejnil i nové počty nepotřebné techniky a zbraní, které letos armáda poslala na Ukrajinu. Od ledna do konce května ČR poslala 24 tanků, 76 bojových vozidel pěchoty (BVP), 645 protitankových řízených střel, 16 speciálních vozidel protivzdušné obrany, 144 protiletadlových prostředků a 57 tisíc dělostřeleckých nábojů.
Česko dál posílá Ukrajině tanky, BVP a další zbraně. Pořád je z čeho dávat, řekla Černochová
