Článek
Dnes je průměrný věk českého vojáka 37 let, starší je jen belgická armáda s průměrem 40 let. Naproti tomu francouzskému vojákovi je průměrně 33 let, americkým pilotům 30 let a mariňákům dokonce jen 25 let.
Rekrutační střediska celé armády proto napřela všechny síly k tomu, aby nalákala do uniforem mladé lidi. A jak jinak, loví hlavně na sociálních sítích.
„Dnešní mladá generace, která je vhodná pro přijetí do armády, je na sociálních sítích a různých komunikačních pojítkách, a proto se je snažíme oslovit přes tyto kanály,“ řekla Právu generálka a šéfka vojenského náboru Lenka Šmerdová.
Armáda proto modernizovala internetové stránky náboru. „Udělali jsme je jednodušší, je tam spousta fotek a videí, aby mladí lidé měli jasnou představu, co je čeká, jak by vypadali v uniformě a tak dále,“ podotkla generálka.
Zároveň se mladé lidi snaží na různých náborových akcích přilákat tím, že si mohou osahat a vyzkoušet vojenskou techniku a zbraně. „Spolupracujeme například s airsoftovou střelnicí, kde si mohou vyzkoušet a zastřílet si z repliky zbraní, které má armáda ve výzbroji,“ dodala.
Opata: Musíme do sociálních bublin
Náčelník generálního štábu Aleš Opata nedávno na konferenci na Žofíně upozornil, že sice nemají potíže s náborem jako některé firmy, ale že v nejbližší době problémy očekávají. „Proto začínáme cílit na generaci Z, což jsou náctiletí. Je nám jasné, že v oblasti rekrutace se musíme posunout do mobilních aplikací, sociálních sítí a bublin a musíme být aktivnější v internetovém prostoru,“ řekl generál.
Spojení přes internet je pro armádu čím dál důležitější. „Devadesát procent lidí se nám hlásí přes on-line registrační formuláře,“ uvedla Šmerdová.
Česká armáda stárne už řadu let. V roce 2009 byl průměrný věk 33 let, v roce 2014 už to bylo 36 let. „Je to zapříčiněno hlavně tím, že před deseti lety jsme skoro zastavili nábor, mladí lidé vůbec nepřicházeli a armáda stárla,“ vysvětlila Šmerdová.
Mladí vojáci a vojačky jsou pro armádu hlavně v nižších hodnostech nezbytností. „Mladí lidé jsou na tom fyzicky i zdravotně líp, jsou na začátku kariéry, kdy je může armáda vzdělávat, a poté je dost času na to, aby to zúročili,“ podotkla generálka.
Zájemců i studentů ubývá
Armáda v posledních letech nabírá okolo 2200 vojáků ročně. Z toho je polovina mezi 18 a 25 rokem, velkou skupinu tvoří vojáci mezi 26 a 30 rokem. Hlásí se i starší uchazeči, dokonce okolo padesátky. „Mezi těmi nabíráme výjimečně, pokud jde o specialisty, jako jsou kaplani, hasiči nebo řidiči,“ poznamenala Šmerdová.
Rekrutace se podle ní daří, ale je podle ní znát, že lidí na pracovním trhu ubývá. „Musíme věnovat náboru mnohem větší úsilí, abychom dosáhli podobných výsledků jako loni nebo předloni,“ řekla generálka. Zatímco loni rekrutační střediska za celý rok uspořádala okolo 600 náborových akcí, letos jich bylo už přes dvanáct set.
Horší je to s vojenským školstvím. Delší dobu se Univerzitě obrany v Brně nedaří lákat do svých učeben budoucí důstojníky. Letos by chtěla nabrat 750 studentů, ale přihlásilo se málo uchazečů a podle Šmerdové lze čekat, že na podzim nastoupí jen okolo 500 nových studentů.
Na druhý pokus se také nepodařilo otevřít vojenskou třídu v Sokolově, kde armáda chtěla rozšířit svou střední školu o strojírenský obor, která sídlí v Moravské Třebové.
Dnes je více než 25 tisíc vojáků, ministerstvo obrany by přitom chtělo do roku 2026 navýšit počet vojáků až na 30 tisíc, přičemž každý rok do zálohy či do důchodu odejde okolo tisícovky příslušníků.