Článek
„Nemám žádnou jinou ústupovou variantu a tady s tímto já tam (na vyjednávání o rozpočtu) půjdu. Celý život jsem si budoval nějaké renomé a nebyl bych u toho, kdyby to mělo mít špatný vývoj. A to říkám se vší zodpovědností, to mi nestojí za to,” řekl ministr.
Podle Metnara bude mít současná krize na ministerstvo obrany určitý dopad. Zdůraznil ale, že se nemohou opakovat předchozí scénáře, kdy se v prvním místě škrtalo v rozpočtu ministerstva obrany a rozvoj armády se zastavil. Modernizace armády se podle něj nemůže zastavit.
Schillerová připustila schodek až 500 miliard
Kvůli tehdejším škrtům si armáda stěžuje na výrazné podfinancování, kvůli kterému stále používá desítky let starou techniku. Po zhoršení bezpečnostní situace ve světě se Česko snaží armádu modernizovat, ministerstvo obrany proto nakupuje techniku za desítky miliard korun.
Situaci zkomplikovala pandemie koronaviru a její dopady na ekonomiku. Metnar připomněl, že ministerstvo obrany již kvůli předpokládaným ekonomickým důsledkům vrátilo do státního rozpočtu 2,9 miliardy korun, resort se tak podle něj zachoval odpovědně a solidárně. Zdůraznil, že peníze ministerstvo uvolnilo tak, aby se úspory nedotkly strategických vyzbrojovacích projektů, tedy například nákupu pásových bojových vozidel pěchoty, děl nebo raketového kompletu SHORAD.
Nákup děl z Francie bez výběrového řízení
Ohledně nákupu děl ministerstvo obrany tento týden oslovilo francouzskou firmu Nexter, první předběžné konzultace jsou naplánovány na přelom června a července. Smlouva by mohla být podepsána do konce roku.
Koupi už v květnu schválilo kolegium ministra obrany. Ministerstvo proto nebude při nákupu vypisovat výběrové řízení a francouzského výrobce osloví přímo. Takový postup mu umožňuje zákon o zadávání veřejných zakázek.
Ministerští úředníci nyní musejí projekt zaregistrovat na ministerstvu financí a začne jednání o ceně. Podle předběžných informací by cena měla být asi šest miliard korun včetně DPH, tedy asi 105 milionů korun za jedno dělo. Vojáci by je měli dostat v letech 2022 až 2026. „Pokud vše dobře proběhne, do konce roku bychom chtěli mít podepsanou smlouvu,” řekl Metnar. V ceně by měla být zahrnuta munice, školení či výcvikové simulátory.
Do oprav armádní techniky se cpou miliardy, přesto je značná část mimo provoz
Nyní používané samohybné houfnice Dana ministerstvo ponechá v mobilizačních rezervách, s jejich prodejem nepočítá.
Podle Metnara francouzská děla vyšla jako nejlepší volba, která odpovídá požadavkům vojáků, a jsou zároveň nejlevnější ze zvažovaných zbraní: „Jasně se ukázalo, že na základě stěžejních asi 80 technických parametrů, které se hodnotily, nejlépe vyšel Caesar od francouzské firmy Nexter."
Ministerstvo posuzovalo osm možných dodavatelů, podle Metnara firma Nexter nabídla nejlevnější produkt. Ministr poznamenal, že některé z nabízených zbraní byly až o polovinu dražší. Do nejužšího výběru se dostalo i slovenské dělo Zuzana, které Metnar označil za velmi dobrý zbraňový systém. Francouzská konkurence ho ale porazila cenou, dostřelem i použitou municí.
Právě dostřel označil Metnar za jeden z důležitých parametrů. NATO požaduje dostřel minimálně 40 kilometrů, Caesar je schopen podle ministerstva obrany se speciální municí dostřelit do 55 kilometrů, se standardní municí 42 kilometrů. Současné Dany dostřelí asi 20 kilometrů.
Důležitou skutečností při rozhodování ministerstva obrany bylo, že Caesar může Nexter zabudovat na podvozky od kopřivnické automobilky Tatra Trucks, jejíž výrobky už armáda využívá. Zapojení českého obranného průmyslu do tendru je podle Metnara jedním z podmínek spolupráce. Podle představ ministerstva by byla ve Francii vyrobena dělostřelecká nástavba, kompletace na podvozky by se pak dělala v ČR.
Pořizovaná děla budou součásti těžké brigády, jejíž vybudování ministerstvo slíbilo Severoatlantické alianci do konce roku 2026.