Češi ztrácejí důvěru ve zdravotní systém

„Čím více se zhoršuje nespokojenost, tím více berou lidé zdraví do svých rukou. Je to jasný trend, který vidíme. Významná část Čechů nespoléhá na systém jako takový, ale snaží se být proaktivní,“ uvedl Martin Šlégl, generální ředitel STADA pro Českou republiku.

Spokojenost se zdravotním systémem v Česku byla ještě v roce 2021 na úrovni 83 procent, postupně spadla na letošních 68 procent.

Hlavním důvodem je špatná dostupnost termínů na vyšetření u lékaře, což vadí přibližně 40 procentům Čechů. Situace ale není tak zlá jako třeba v Maďarsku, kde s tím má problém přes 70 procent lidí.

„Častým argumentem u nespokojenosti byla také osobní zkušenost. Každý druhý Čech má buď sám, zprostředkovaně, či v rámci rodiny, negativní zkušenost se systémem,“ přiblížil Šlégl závěry průzkumu, do něhož se zapojilo 46 tisíc osob z třiadvaceti států.

Češi jsou také nejvíce ze všech zemí nedůvěřiví vůči politikům, kteří vytvářejí zákony a formují zdravotní politiku v zemi. Evropský průměr je 46 procent, v Česku zákonodárcům nevěří 66 procent lidí.

Pětině lidí vadí také privatizace a její dopady na zdravotní služby nebo špatná dostupnost preventivních služeb a nedostatek zdravotníků v nemocnicích.

Nejvíce spokojení jsou s národními systémy v Belgii, Švýcarsku a v Nizozemsku, a to hlavně díky poradenství od lékařů, lékárníků a dostupnosti léků.

Vstřícnější a srozumitelnější komunikace ze strany lékařů některým lidem v Česku chybí. Stejně tak by část uvítala, kdyby byla lékařská péče zaměřená nejen na kontrolu fyzického zdraví, ale i na psychickou kondici a duševní zdraví.

Víc než polovina Čechů je se svým duševním zdravím spokojená, přibližně stejně velký podíl lidí se ale cítí osaměle.

Nejvýrazněji to pociťují mladí dospělí do 34 let, což není zapříčiněno jen trávením času na sociálních sítích, ale i intenzivním pracovním nasazením.

„Důvody se hodně týkají práce a rovnováhy mezi prací a soukromým životem. Každý čtvrtý Čech příliš mnoho pracuje a nemá čas na důležité sociální kontakty,“ vysvětlil Šlégl. Osaměle se dotazovaní cítí také kvůli práci z domova a omezení kontaktů nebo ztrátě přátel či někoho blízkého.

Na problémy s přetížením a vyhořením u mladých lidí upozornili nedávno i psychiatři.

„Problémy s duševním zdravím představují rostoucí krizi. Dostupnost služeb je minimální, neexistují systematické preventivní programy a mladí dospělí jsou se zhoršujícím se duševním zdravím ponecháni prakticky sami,“ apeloval psychiatr Radek Ptáček.

Data také ukázala, že lidé v Česku na rozdíl od jiných národností méně holdují sportování a vyvážené zdravé stravě. Nespokojenost s fyzickým vzhledem řeší polovina Čechů užíváním vitamínů a různých minerálů, evropský průměr je výrazně nižší - jen 37 procent.