Češi žijí ve zdraví o dva roky méně, než je evropský průměr

V případě českých penzistek je to proti evropskému průměru o rok méně, a u mužů dokonce o dva. Údaje vycházejí z analýzy projektu Evropa v datech.

Naděje na delší dožití v průběhu minulého století podle demografů Eurostatu prudce vzrostla. A to jak v důsledku zvýšení životní úrovně a lepšího životního stylu či prevence, tak i díky pokroku medicíny.

Podle evropských statistik připadá nejvíce let prožitých po 65. roce bez vážných onemocnění Norkám a Norům (15,9), v rámci EU zase Švédkám (15,8) a Švédům (15,4). To je výrazně více než evropský průměr 9,4 roku pro ženy a 9,6 pro muže.

„V České republice je situace bohužel horší. Tuzemské ženy se po 65. roce věku dožívají ve zdraví dalších 8,5 roku, pánové jen 7,6. To je nejen o dva roky méně oproti evropskému průměru, ale také dvojnásobně kratší doba, než jakou bez vážnějších onemocnění prožijí penzisté ve Švédsku,“ říká Adéla Denková z projektu Evropa v datech. Například Slovenky ale po dosažení 65 let žijí ve zdraví jen dalších 4,1 roku a jejich mužské protějšky pouze 3,8.

Podle posledních dat, která Eurostat zveřejnil na konci letošního června, dosahuje tzv. standardizovaná úmrtnost 1002 osob na každých 100 tisíc obyvatel EU ročně. Ještě v roce 2004, kdy do Evropské unie vstupovala i Česká republika, činila úmrtnost o 200 osob více.

„Existuje úzký vztah mezi prodlužující se délkou života a mírou úmrtnosti. Zvyšování délky života může být důsledkem prevence, ochrany zdraví či zlepšování zdravotní péče,“ uvádí Ondřej Májek z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR.

V České republice nyní ročně umírá 1206 obyvatel na každých 100 tisíc. V roce vstupu do EU to bylo 1541 lidí a o deset let dříve přes 1800. Aktuální úmrtnost v Česku je přesto v mezinárodním srovnání stále nadprůměrná.

Češi se však mohou pyšnit čtvrtou nejnižší standardizovanou úmrtností během těhotenství, porodu a šestinedělí, ale třeba i kvůli žloutence. U rakoviny prsu vykazujeme osmou nejnižší mortalitu, a u vrozených vad dokonce vůbec nejnižší z celé EU.

Tuzemská lékařská péče jako celek není jen kvalitní, ale i velmi efektivní při relativně nízkých nákladech. Ukazuje to srovnání naděje dožití a výdajů do zdravotnictví v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP).

„Češi se dožívají vyššího věku než například Američané, a to při méně než polovičních nákladech na zdravotnictví,“ vysvětluje David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.

Právě obyvatelé USA vydávají na zdravotnické služby, prostředky a léky ročně částku odpovídající 17 procentům amerického HDP. Naděje na dožití při narození zde přitom činí 78,6 roku. To je o půl roku méně než v Česku, kde se na zdravotnictví vynakládá sedm procent HDP.