Článek
„Objemy transakcí v sousedních zemích v supermarketech a obchodech s potravinami rostou. Největší tempo růstu lze vidět v Polsku, kde je objem karetních transakcí za prvních sedm měsíců roku více než dvojnásobný v porovnání s objemem za stejné období minulého roku,“ potvrdil Patrik Madle z ČSOB.
Lepší chuť i cena
V Německu a Rakousku podle něj objemy také rostou, ale ne tak významně jako v Polsku. Průměrná transakce Čechů v obchodech s potravinami podle dat ČSOB roste ve všech okolních zemích. „V Polsku průměrná transakce za rok 2023 narostla až o třetinu,“ dodal Madle.
Do rakouského Hohenau tak například letos začala jezdit Libuše Vojteková se svým bratrem.
Lidé z pohraničí na Břeclavsku a Znojemsku tam jezdí už delší čas, třeba kvůli práškům na praní, o nichž se traduje, že jsou nejen levnější, ale i účinnější.
„Stejně jako moje maminka i já mám ráda banánky v čokoládě. Koupila jsem balení v Rakousku. A pak jsem se podívala na cenu v našem Albertu. U nás vyjde sto padesát gramů na 59,90 koruny,“ řekla Právu. V Hofferu ji balení o hmotnosti šest set gramů stálo pod osmdesát korun.
Všichni zdražili, teď hlásí pohádkové zisky. A Češi platí
„A obsah? Rakouské banánky chutnaly jinak, byla tam úplně jiná hořká čokoláda a celková chuť byla lepší,“ dodala Vojteková. Levněji v Rakousku vyjde spousta věcí, nehledě na lepší kvalitu takřka úplně všeho. Takže i když je tam něco dražší, tak to stoprocentně stojí za to, shoduje se stále více lidí na Břeclavsku. Třeba třívrstvý toaletní papír. Při troše štěstí se dá doma koupit balení osmi rolí kvalitního papíru kolem osmdesáti korun. V Rakousku putoval do košíku balík deseti rolí v ceně sotva sedmdesát korun.
Až tisícové rozdíly
Cenové rozdíly při nákupu v zahraničí bývají nezřídka markantní.
Jak už Právo upozornilo, například tableta na praní Ariel All in One vyjde v drogerii DM třeba na Slovensku o 40 procent levněji než v Česku.
Za sto gramů dětské výživy Hipp Bio Combiotik 1 se v Česku platí 65,80 Kč, zatímco v Polsku jen 43,60 Kč. Ústní voda Listerine Cool Mint Mild v půllitrovém balení stojí v Česku 129 korun, na Slovensku 80 Kč a v Polsku pouze 71 korun.
U nábytku se může jednat i o tisícové rozdíly.
Fronty u benzinek
Podobné je to i v polské vesnici Chalupki, která leží na česko-polské hranici, jen zhruba dvacet kilometrů od Ostravy. Čechy tady potkáte ve frontách na benzinové stanici, u řezníka, v tržnici, v květinářství, pekařství, potravinách, supermarketech, ale i u stánků s prodejem alkoholu a tabáku.
„V Česku mě vyjde jedna krabička winstonek na 136 korun, tady za ni dám kolem 82 korun. Záleží samozřejmě na tom, jaký je v ten den kurz zlotého, teď to šlo trochu nahoru,“ svěřila se Právu seniorka z Ostravy.
Do polských Chalupek ale nejezdí nakupovat jen lidé z Ostravska či Karvinska, ale také z Opavska, Novojičínska a Frýdecko-Místecka. Vyrážejí i do okolních vesnic a měst poblíž česko-polské hranice.
„Jezdíme nakupovat do Auchanu v Ratiboři, Bíalsko-Bělé či do Žárova. Jezdíme pro čerstvé ryby a mořské plody, ale i do IKEA pro nábytek, nakupujeme oblečení, boty, květiny, ale třeba i brýle a stavebniny. Jezdíme tam i na víkendy a do restaurací,“ svěřila se Právu další z nakupujících, která nechtěla prozradit své jméno.
Kdo na to má? Zelenina zůstává drahá, i když je její sezona
Nárůsty útrat v příhraničí přitom nezaznamenala jen ČSOB, ale i další české banky. „Češi v důsledku růstu cen potravin a pohonných hmot začali tyto nakupovat zejména v Polsku, kde platby kartou ze strany našich klientů vzrostly v prvním pololetí meziročně o padesát procent,“ uvedl Filip Hrubý z České spořitelny. V porovnání s prvním pololetím předcovidového roku 2019 tam byl nárůst dokonce o 600 procent.
„Porovnali jsme počet a objem plateb naší kartou u obchodníků v sousedních zemích od začátku ledna do konce července letošního a loňského roku,“ uvedl pak Roman Macháček z Airbank. Vyplynulo z toho, že počet těchto transakcí se letos meziročně zvýšil o 29 procent, objem potom o 27 procent. „Minimálně proti loňsku je tedy nárůst těchto ukazatelů poměrně značný,“ dodal Macháček.
O tom, že se opravdu jedná o vliv nákupní turistiky, a ne dovolených, pak svědčí meziroční porovnání od června do první poloviny července. V objemu transakcí zde došlo k meziročnímu nárůstu o šestnáct procent, ale co do počtu transakcí o osmnáct procent. To je tedy podstatně méně. „Nárůst objemu a počtu transakcí v zahraničí zaznamenáváme ve všech čtyřech okolních zemích. Zejména je to v Polsku, kde je nárůst proti roku 2019 tříapůlnásobný v počtu transakcí, a dokonce pětinásobný, co se objemu týče,“ konstatovala pak mluvčí mBank Kristýna Dolejšová.
Klienti Moneta Money Bank pak – co se objemu týká – letos v prvních sedmi měsících v sousedních zemích utratili meziročně o téměř 43 procent více. Při průměrném nákupu podle mluvčí Zuzany Filipové klienti utratí 950 korun – o něco více než v předcovidové době.
Nárůst objemu plateb v okolních zemích hlásí i Banka Creditas. „Zajímavé je, že ještě před dvěma lety byl počet plateb v Německu proti Polsku dvojnásobný. Loni a letos se téměř vyrovnal. To lze určitě spojit s trendem, kdy Češi začali mnohem častěji v Polsku nakupovat,“ shrnula mluvčí banky Lucie Brunclíková.