Češi za 15 let v EU zbohatli, ale ne všichni

„Zatímco při vstupu do EU byla životní úroveň v ČR na 69 procentech průměru tehdejší unijní patnáctky, v roce 2017 se vyšplhala na 83 procent,“ informovalo české zastoupení Evropské komise.

Z mezinárodního srovnání v české statistické ročence a z údajů Eurostatu ale také vyplývá, že ceny v Česku se unijnímu průměru blíží mnohem víc než mzdy.

Ceny jsou sice nižší než evropský průměr, avšak zatímco rok po vstupu do Unie byly na 58 procentech průměrných cen EU, předloni na 69 procentech. V Estonsku, Lotyšsku, Slovinsku, na Kypru a Maltě, které k Unii přistoupily společně s ČR, je ale dráž.

Pro zajímavost produkt, co tolik nezdražuje, je pivo. Jeho české ceny patří v EU k nejnižším, i když se za tu doby zvýšily až o 50 procent. Půllitr renomovaného ležáku plzeňského typu se čepuje v českých restauracích v průměru za necelou padesátikorunu, zatímco v mnoha evropských státech je jeho cena dvoj- až trojnásobná.

Češi ale příliš nedohánějí své kolegy v západních zemích, co se týče mezd. Průměrný roční čistý výdělek v osmadvacítce se v roce 2015 blížil k 25 000 eur (dnes 640 000 Kč), v ČR byl pod 10 000 eury (257 000 Kč).

V roce 2014 česká kupní síla odpovídala asi třem pětinám evropského průměru. Ve srovnání se zeměmi eurozóny pak vydělaná hrubá částka za hodinu i parita kupní síly byly ještě nižší. Mzdy a platy se v ČR sice v posledních letech rychleji zvedají, rostou ale i v ostatních státech.

I přesto patří ČR k zemím s nejnižší příjmovou chudobou. Pod hranicí, která představuje 60 procent mediánu příjmu, bylo v roce 2017 zhruba devět procent lidí. Neměli tak měsíčně ani částku, která tehdy pro samotného dospělého činila 11 195 korun. Situace se za posledních deset let výrazně nezměnila.

V unijní osmadvacítce bylo v příjmové chudobě předloni téměř 17 procent obyvatel. U lidí nad 65 let už ČR ale nejnižší míru příjmové chudoby nemá. Na žebříčku je až pátá, pod hranicí v roce 2017 bylo skoro 11 procent českých se­niorů a seniorek. Stav v Česku se za posledních deset let zhoršil. Tehdy v příjmové chudobě žilo 5,5 procenta pětašedesátiletých a starších lidí.

Česko za dobu svého členství výrazně těžilo ze společného rozpočtu. Do konce loňského roku z něj získalo 1,31 bilionu korun, zatímco do rozpočtu Unie poslalo 565 miliard. Celkem tak ČR získala z EU o 741,3 miliardy víc, než zaplatila.

Za kladným výsledkem jsou dlouhodobě především peníze ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a příjmy ze Společné zemědělské politiky EU, ačkoliv Česko moc neumí dotace čerpat a zacílit, a i když se stav zlepšuje, stále je v tom podprůměrné.

Chabá je pak schopnost využívat ostatní evropské fondy, u nichž odborníci poukazují, že jsou příležitostí, jak se vyrovnat s nárůstem odvodů do rozpočtu a snižováním dotací ze strukturálních a kohezních fondů s tím, jak Česko bohatne.