Češi vyvinuli unikátní inhalátor proti covidu, který pomůže i při jiných nemocích

Vývoj léku trvá běžně roky, mezitím covid ustoupil. Najde ještě nový lék využití?

JB: Jít do vývoje léčiv, která reagují na akutní stav, jako je pandemie, je určitým rizikem, ale současně je i morální povinností nás vědců se do toho pustit. Vyhodnocení ekonomických rizik je na investorech a farma­ceutických firmách.

Firma, která měla na starosti klinické testování, připravila testování fáze II. V tom momentě jsme už ale neměli v ČR dostatek vhodných pacientů. Jedná se momentálně o provedení klinických testů jinde na světě, kde jsou k dispozici vhodní pacienti, například v některých zemích jihovýchodní Asie.

Tam, kde se covid stále hodně šíří?

JB: Jednak jsou to země, kde je covid aktuálně více rozšířen, ale zároveň země, které byly za pandemie poněkud opomenuty ekonomicky vyspělým světem. Mají zájem o to mít léčivé přípravky k dispozici nezávisle na dodávce léků odjinud, mohly by si je vyrábět samy.

V čem je váš lék proti covidu unikátní?

MJ: Může se inhalovat a cílí dobře na místo zánětu, tedy plíce a dýchací systém.

JB: Tím, že jde o inhalační formu, dostane se vhodně na správné místo, což potvrdily i preklinické a klinické testy. Oproti klasickému bazedoxifenu(účinná látka) je náš léčivý přípravek dobře rozpustný, což usnadňuje jeho dostupnost v tkáních.

S vývojem jste začali v roce 2020 a rok poté se mluvilo o podobném inhalačním léku na covid z Izraele. Tehdejší vláda tam dokonce vyslala delegaci. Byli jste přizváni? Nebo se tamním výzkumem inspirovali?

MJ: Pokud vím, tak v Izraeli využili jiné formulace, kdy protilátku zabalili do tzv. exozomu, tj. speciální částice. Princip byl podobný, využít inhalační formu pro snadnější distribuci látky. Mimochodem i u remdesiviru se uvažovalo, že by se dával v inhalační formě. Byla to myšlenka z více směrů. Co se týče izraelského léku, technické informace o přípravku jsme obdrželi později, ale nevím, že by se tehdy někdo z nás na cestě podílel.

Jak váš lék vlastně funguje? Co se děje v těle pacienta, když se ho nadýchá?

MJ: Aerosolové částice bazedoxifenu se přes inhalační systém dostávají do centrálního a plicního oběhu, až do jednotlivých plicních sklípků a specifických částí, kde dochází k uvolnění léčivé látky.

JB: Vedle toho, že dokáže tato účinná molekula bránit vstupu viru do buněk, tak především je možné předejít tzv. cytokinové bouři, což je přehnaná reakce imunitního systému na přítomnost viru. Při onemocnění covid-19 se ukazuje, že tato bouře je zodpovědná za většinu úmrtí, protože většina pacientů s covidem zemřela v důsledku poškození plic a syndromu akutní dechové tísně. Ten vzniká právě v důsledku cytokinové bouře.

Jak taková „bouře“ uvnitř plic vypadá?

JB: Když se virus dostane do určitých tkání, kde je hodně imunitních buněk, např. plicní tkáň, tak tyto buňky začnou produkovat tzv. cytokiny. Ty normálně aktivují imunitní obranu organismu, což je v pořádku, zejména v počáteční fázi onemocnění to pomáhá tělu se bránit.

Pokud k tomu ale dochází v pozdějších fázích, tak začnou imunitní buňky produkovat další cytokiny, čímž nalákají další imunitní buňky a produkují se další a další cytokiny. Imunitní reakce se vymkne kontrole, je přehnaná a imunitní buňky iniciují útok proti vlastní infikované tkáni, což vede k těžkému poškození plic a následně akutnímu syndromu dechové tísně a ohrožení života pacientů.

MJ: Cytokinová bouře je velmi nebezpečná. Viděl jsem snímky, kdy pak plíce vypadají jako spálená kůže a ztrácí schopnost fungovat.

Kdo může léčbu v rámci studie podstoupit? Pouze lidé hospitalizovaní s covidem?

JB: Podmínkou je, aby se lék podal ve vhodnou dobu, tj. nejlépe, když jsou pacienti na kyslíku, ale ještě nedošlo k akutnímu syndromu dechové tísně. Méně vhodné je takový přípravek podávat v raných fázích onemocnění, protože počáteční aktivace cytokinů je pro organismus dobrá.

MJ: Léčba totiž reguluje, aby k cytokinové bouři vůbec nedošlo, nebo ve výrazně menším měřítku.

V souvislosti s covidem se psalo o řadě léků včetně těch, které tlumí přehnanou imunitní reakci systému. V čem je tento jiný?

MJ: Je to jiná kategorie léčiv, která se může používat na jinou fázi onemocnění a může mít jiné vedlejší účinky. U každého léku se musí vytipovat přesně fáze, ve které je účinný.

S vývojem jste začali na začátku pandemie, mezitím koronavirus mnohokrát zmutoval. Má to vliv na účinnost léčby?

MJ: Nemá. Cílíme na cytokinovou bouři, nikoliv na samotný vir, takže mutace by nás neměla zajímat. Samozřejmě je nutné je sledovat kvůli možnému vlivu na cytokinovou bouři. Tu ale mohou způsobit i jiná virová onemocnění.

Mohla by se vaše inhalační látka využít i na jiné typy nemocí?

JB: Imunomodulační přípravky zaměřené na cytokinovou bouři mají potenciál fungovat i na další závažná respirační onemocnění. Nedávno se objevila třeba informace, že určitá varianta viru H5N1 (nebezpečný typ ptačí chřipky), který se dosud přenášel jen mezi ptáky, je schopna šířit se a množit i mezi savci.

Chřipka H5N1 má velmi vysokou smrtnost, naštěstí se ale za posledních dvacet let jednalo jen o stovky pacientů na celém světě. To by se ale u variant, které se mohou šířit mezi savci, mohlo rychle změnit. Projevuje se velmi silnou cytokinovou reakcí, podobně jako cytokinová bouře u pacientů s covidem.

V budoucnu se dá také s ohledem na propojenost světa, problémy spojené se změnou klimatu i zahušťováním populace předpokládat, že se budou pandemie vyskytovat častěji, a bude dobré mít léky, které pro ně budou obecně použitelné. Inhalační forma by mohla být vhodná pro pacienty s chronickým onemocněním plic nebo plicními nádory.

MJ: Společnost Oxygen Biotech, která koupila licenci na formulaci, dělá důkladné rešerše a prvotní experimenty třeba u neurodegenerativních onemocnění (např. Parkinsonova choroba, alzheimer) nebo v oblasti onkologické léčby.