Článek
Zdravotní gramotnost odborníci definují jako schopnost získat zdravotně relevantní informace, porozumět jim, vyhodnotit je a aplikovat. Nedostatečně to umí asi 60 procent Čechů, schopnost ještě klesá s věkem.
„Nejlépe ve zdravotní gramotnosti uspěli lidé z Nizozemska, ale i Německa a dalších států EU. Češi skončili na předposledním místě hluboko pod průměrem všech osmi států EU, v nichž se průzkum prováděl,“ sdělil Právu Zdeněk Kučera, ředitel Ústavu pro zdravotní gramotnost Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví.
„Omezenou úroveň zdravotní gramotnosti vykazuje téměř 60 procent respondentů v České republice, zatímco v osmi zbývajících zemích to bylo 47 procent,“ řekl Kučera. Podle něj zdravotní gramotnost má přitom rozhodující význam pro kvalitu, bezpečnost, ale i efektivitu péče o zdraví.
Nejhorší byly výsledky české populace v oblasti podpory zdraví, tedy ve využívání informací týkajících se udržování a posilování vlastního zdraví. Dvě třetiny obyvatel mají problémy obstarat si a vyhodnotit informaci týkající se podpory vlastního zdraví.
Zdravotně gramotní chodí méně často k lékaři
Češi téměř ve všech osmi sledovaných oblastech dopadli nejhůř z osmi evropských zemí. Přitom snížená úroveň zdravotní gramotnosti přímo souvisí se zhoršeným pocitem zdraví a také s častějšími návštěvami u lékaře. Z průzkumu totiž vyplývá, že zdravotně gramotní lidé chodí k lékaři méně často. Frekvence návštěv u lékaře přitom patří v ČR k nejvyšším na světě.
Průzkumu se původně účastnilo Nizozemsko, Rakousko, Německo, Irsko, Španělsko, Řecko, Polsko a Bulharsko. V roce 2015 se prostřednictvím Státního zdravotního ústavu a Kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) v Česku připojilo asi 1000 českých respondentů.
Nové kontaktní středisko
Podle odborníků je dnes na internetu záplava informací o zdraví, ale zdaleka ne všechny jsou garantované lékařskými společnostmi a lidé se v nich špatně orientují.
Změnit to má nové kontaktní středisko pro podporu spolupráce občanů, pacientských organizací a odborných společností sdružených v České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Začne již v lednu působit v Praze v Lékařském domě v Sokolské ulici. Bude občanům poskytovat informace, ale i konzultace například i o jejich zdravotním stavu a také pořádat společné akce, které budou pacienty vychovávat v tom, jak se v záplavě informací o zdraví orientovat.
V budoucnu se předpokládá i vznik samostatného internetového portálu, který bude garantovat uvedená lékařská společnost a kde pacienti najdou odborně garantované informace o zdraví, léčbě nemocí a životním stylu.
Pomoc se očekává i od praktických lékařů, kteří mají k občanům nejblíže, a měli by jim tedy srozumitelněji vysvětlovat příčiny jejich nemocí a způsoby léčby. To by v konečném důsledku mohlo vést k omezení návštěv u lékaře.