Článek
"Hlubinnou příčinou bylo narůstající ponížení českého národa a ztráta důstojnosti, vyvolaná tím, že lidé se nemohli svobodně vyjadřovat, že nemohli svobodně volit, že byli manipulováni," uvedl Zeman.
Poznamenal, že stejná situace se opakovala i později za komunistické éry. "Byli bezduchými loutkami v rukách tehdejších totalitních režimů," uvedl.
Nové povstání snad nebude třeba, glosoval Zeman
Nynější režim je demokratický, ale ona příčina podle Zemana pominula jen zdánlivě. Ke ztrátě důstojnosti dochází u lidí, kteří ztratili práci a novou nemohou najít, a u poctivě pracujících, za jejichž zády vyrůstají bez práce zbohatlíci, míní prezident.
Prezident Miloš Zeman s předsedkyní Sněmovny Miroslavou Němcovou
"Mluvím o hněvu, mluvím o nenávisti, mluvím o vzteku, který u našeho národa, nebo alespoň u jeho podstatné části může být vyvolán právě novými formami ponižování lidské důstojnosti," prohlásil Zeman.
Politiky opětovně vybídl k tomu, aby se věnovali potírání korupce a rozkrádání, vytváření nových pracovních míst a ke změně volebního zákona s cílem rozšířit prostor pro "aktivní občanství". Zeman by si přál, aby kvůli chybám politiků nebylo nutné nové pražské povstání.
Lidé se vzepřeli i jinde
Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) podobně jako další řečníci připomněl události a jejich oběti před 68 lety. Zdůraznil, že povstání nebylo jen pražskou záležitostí a že se podařilo po roce schválit zákon o ocenění jeho účastníků. Vybídl k tomu, aby se po vzoru povstání dokázal národ i při dalších krizových okamžicích semknout a aby příkopy mezi lidmi "nebyly příliš hluboké".
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS) poukázala na nebezpečí ztráty svobody, na vědomí práv, povinností i odpovědnosti účastníků povstání a na potřebu znát svou minulost a poučit se z ní.
V Praze ve dnech od 5. do 9. května 1945 vyvrcholilo Květnové povstání, které je považováno za největší české ozbrojené vystoupení v boji proti fašismu. Zapojilo se do něj přes sto tisíc lidí ve třech stovkách obcí, desítka tisíc lidí během bojů s Němci zahynula. Jen v Praze podle dostupných pramenů padlo 3700 lidí. Poslední boje se na českém území odehrály až 11. května nedaleko Milína u Příbrami.