Hlavní obsah

Češi trpí osamělostí. Utíkají na sociální sítě

Právo, Jindřich Ginter

Mezi lidmi roste pocit osamění. Pandemie a nucená karanténa to silně umocňují. A nepomáhá ani to, že se lidé mohou spojit a společně komunikovat alespoň přes internet a sociální sítě. Podle studie McKinsey & Company tráví Češi v průměru na sociálních sítích už 159 minut denně, meziročně o deset procent více.

Foto: Dado Ruvic, Reuters

Ilustrační foto

Článek

S očima na obrazovkách počítačů nebo mobilů takto trávíme stále víc času, je to ale jen chabá náhrada. Jak potvrdil průzkum společnosti Kaspersky, pocity osamění jsou u Čechů nejsilnější ve chvílích, kdy se nemůžou osobně vidět se svými blízkými a přáteli. V průzkumu to uvedlo 59 procent respondentů.

Sedm z deseti lidí je přesvědčeno, že technologie osobní setkání nenahradí

Sedm z deseti dotázaných je zároveň přesvědčeno, že žádná technologie nenahradí osobní setkání s přáteli a rodinou. Jenže když není jiná možnost, tak je to alespoň nějaký kontakt.

Téměř rok v uzávěře

Skoro polovina Čechů (45 procent) tak podle Kaspersky tráví za pandemie víc času používáním různých komunikačních technologií a u 80 procent jsou to paradoxně právě tyto prostředky, které jim pomáhají pocit osamění alespoň tlumit.

Člověk je zvíře společenské, takže není divu, že se na psychice stále viditelněji projevují restrikce proti šíření nového koronaviru. Zanedlouho to bude rok, co i česká vláda poprvé přistoupila k uzavírání ekonomiky a škol.

Úřady a firmy se od té doby naučily využívat co nejvíc práci z domova. Dříve po tom kdekdo toužil, ale dnes toho má nezřídka plné zuby. Při práci z domova trpí podle průzkumu společnosti Welcome to the Jungle přes 60 procent zaměstnanců odtržením od kolektivu a 89 procent nemá přehled o tom, co ostatní dělají.

Osamělostí trpí nejčastěji lidé, kteří žijí s přítelem nebo spolubydlícím

Průzkum Kaspersky navíc ukázal, že osamělostí trpí nejčastěji lidé, kteří žijí ve společné domácnosti s přítelem nebo spolubydlícím (67 procent).

„Často se na mě obracejí klienti s tím, že jim najednou vadí na partnerovi věci, které jim dříve nevadily nebo si jich ani nevšimli. A zvažují, zda se mají rozejít, nebo to překonat,“ potvrzuje psycholožka Veronika Pavlisková z online poradny Mojra.cz. Častěji se také setkává s různými formami agrese ve vztazích.

Lidé, kteří jsou sami, se naopak obvykle snaží využít tento čas k seberozvoji, všímá si psycholožka. „Během první vlny jsem také řešila strach vycházet vůbec z domu, ale od jara jsem již takový případ nezaznamenala,“ dodala.

Negativní dopad na psychiku lidí a jejich vztahy podle Pavliskové je logický, protože lidé jsou najednou nuceni trávit více času spolu, přišli o své běžné způsoby trávení volného času a někdy to vše je navíc doprovázeno existenčními problémy. „Je možné, že za pár let se v psychologii objeví nový odborný termín: sekundární covidové psychické trauma,“ poznamenala psycholožka.

Výběr článků

Načítám