Češi touží po dvou dětech, přesto přibývá jedináčků

V roce 2000 se průměrný věk prvorodiček v zemi pohyboval okolo 27 let, nyní se blíží třicítce.

Tento trend bude asi pokračovat, přestože vysněným ideálem u dvou třetin populace v zemi je mít dvě děti.

Odkládání rodičovství je stále výraznější u mladé generace. Zjistil to tým výzkumnic Národního institutu SYRI, který sleduje vývoj společnosti v České republice.

Mladé ženy žijí podle průzkumu v současnosti tak uspěchaný život, že na plánovaní svého potomstva nemají čas. Až začnou plánovat, je pozdě.

„Ženy dnes plánují narození prvního potomka podstatně později než v minulosti. Velmi často pak ten svůj plán nezvládají naplnit a odkládají rodičovství už proti své vůli,“ řekla Novinkám členka výzkumného týmu, demografka Jitka Slabá, která vedle institutu SYRI působí i na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Tento trend odstartoval v devadesátých letech a prohlubuje se. Zatímco před třiceti lety rodila každá žena v průměru dvě děti, nyní už je to vyjádřeno statisticky 1,6 dítěte.

Zjednodušeně řečeno přibývá jedináčků. Vědci při výzkumu plodnosti zkoumali situaci u zhruba tisíce žen.

Celkem 16 procentům z nich se narodilo první dítě dříve, než bylo plánováno, 43 procentům plány vyšly v podstatě přesně, ale u 41 procent se rodilo později. Co je nejdůležitější, byly v tom zásadní rozdíly.

U nejstarších dotázaných, šlo o ročníky 1966 až 1970, rodilo později 27 procent žen. Naopak u nejmladších dotázaných, ročníky 1983 až 1990, rodilo později 55 procent žen. Čísla jasně ukazují, že prostě zástupkyně starší generace plánují lépe.

Rozdíl v plodnosti vysvětluje Slabá zčásti posunem rodičovství do vyššího věku. Jinými slovy, pokud se rodí z nejrůznějšího důvodu později, musí ženy počítat s tím, že se u nich mohou objevit zdravotní potíže, které mohou jejich mateřství oddálit.

Popřípadě se pak nestihne ono druhé vysněné dítě. Vědci hledali i způsoby, jak by společnost měla problému čelit.

Jednou z možností je udělat mateřství osvětu jako antikoncepci.

„Zástupkyně mladších generací jsou dobře seznámené s tím, jak bránit nechtěnému otěhotnění, ale již v menší míře jsou si vědomy překážek, jimž mohou čelit, pokud se rozhodnou odkládat mateřství,“ uvedla vědkyně.

Slabá zdůraznila, že existují i další nástroje, jak ženám vyjít vstříc a umožnit jim zase rodit o něco dříve. Jedním z řešení je větší podpora mladých maminek studujících na vysokých školách, a také větší podpora zaměstnaných rodičů tak, aby zvládali práci i rodinu.