Češi teď hlásí hygienikům víc rizikových kontaktů

Na vrcholu epidemie se hygienici zabývali v součtu více než 35 000 pozitivně testovanými a jejich kontakty. Pozitivních případů bylo i více než 17 000. Ve čtvrtek 3. června, za kterého pocházejí poslední data Chytré karantény, bylo nově pozitivně testováno 430 osob. Hygienici se ten den zabývali 473 případy pozitivity a 940 rizikovými kontakty. Mezi lidmi, kteří těmto osobám telefonovali, bylo 83 pracovníků hygieny a 184 zaměstnanců call center.

Mezi kraji se počet hlášených kontaktů liší. Zatímco v Karlovarském kraji, kde je ale také velmi málo nových případů, lidé oznámili za poslední týden v průměru 0,8 kontaktu, v sousedním Ústeckém je to více než 3,5 kontaktu.

Podle odborníků má trasování větší roli v době, kdy je případů méně. I sami hygienici uznávali, že když byly případů v krajích tisíce za den, včas každého kontaktovat i s jeho kontakty nestíhali.

Minulý týden ve svém stanovisku na trasování spolu s testováním jako poslední protiepidemické opatření upozornila také Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES).

„Cílené testování by mělo plošné testy postupně nahradit, ale v situaci, kdy by bylo výhodné se spolehnout na trasování, ještě nejsme. Zrušení plošného testování musí být doprovázeno funkčním cíleným testováním a efektivním trasováním,” dodali.

Podle nejnovějšího výzkumu Život během pandemie zaměřeného na kontakty obyvatel se loni na jaře z běžných 23 kontaktů mezi lidmi za týden jejich počet snížil zhruba na třetinu. V podzimní vlně se lidé potkávali zhruba se 13 lidmi za týden a letos na začátku března asi s 11 a průměrně se 4,5 bez roušky.

„Od poloviny dubna začal postupný růst na přibližně 16 přímých kontaktů týdně a 7,5 delších bez roušky v druhé půli května,” uvedli výzkumníci P Research, kteří dotazování připravili.

Podle odborníků během epidemie někteří lidé všechny své kontakty hygienikům nehlásili z obavy o ohrožení jejich finanční situace snížením příjmu kvůli karanténě. Sociolog Daniel Prokop na Twitteru upozornil, že v průzkumu 14 procent zaměstnanců uvedlo, že je jejich zaměstnavatel vyzval, aby nehlásili kontakty, nechodili se nechat testovat nebo šli do práce s příznaky či po kontaktu s nakaženým.

V karanténě po kontaktu s nakažených či izolaci s covidem-19 dostávají lidé jako náhradu mzdy v pracovní neschopnosti 60 procent průměrného výdělku. Pro některé to tak může být důvod, aby se testu či karanténě vyhýbali. Od března tak mají navíc příspěvek 370 korun na den. Platí ho zaměstnavatel a odečítá si ho ze sociálních odvodů za zaměstnavatele.