Článek
Vyplývá to z analýzy, kterou pro Asociaci poskytovatelů sociálních služeb (APSS) provedla společnost EY. „Počet seniorů roste, počet lůžek v pobytových sociálních službách ale naopak mírně klesá,“ uvedla Romana Smetánková, vedoucí týmu EY, který rozsáhlou analýzu zpracoval.
Potvrzují to i data Českého statistického úřadu, podle nichž ještě v roce 2010 bylo v domovech pro seniory 37,8 tisíce míst, avšak v roce 2019, za který jsou poslední dostupné údaje, už jen 36,9 tisíce. To znamená, že ubylo 900 míst.
Podle Smetánkové se ale za posledních deset let počet míst v pobytových domovech pro seniory a handicapované snížil dokonce o dva tisíce.
Bude scházet také personál
EY není jediná, kdo na stárnutí obyvatelstva, o které se nebude mít kdo starat, upozorňuje. Už před dvěma roky demograf Ladislav Průša zveřejnil v odborném časopise Demografie článek Kdo zabezpečí péči o naše staré seniory.
Covid loni snížil naději Čechů na dožití o rok
V něm varoval, že do roku 2035 vzroste počet příjemců příspěvku na péči, což jsou lidé, kteří se částečně nebo zcela nedovedou o sebe postarat, o více než polovinu.
„Již dnes je proto zřejmé, že stávající kapacity jednotlivých typů sociálních služeb nebudou v následujících letech dostatečné,“ konstatoval tehdy a odhadl, že počet lidí, kteří v domovech pracují, by bylo třeba do roku 2035 navýšit o padesát tisíc. V každé obci s rozšířenou působností by pak bylo nutné vybudovat 237 lůžek, aby se zachovala stávající kapacita.
Nemohoucí příbuzní
Podle Alice Švehlové, výkonné ředitelky APSS, se na těchto číslech od té doby mnoho nezměnilo. „Počet zaměstnanců se mírně zvýšil, což souviselo s navýšením mzdových prostředků pro sociální služby,“ řekla.
Že by se ale jednalo o významný nárůst, se prý říct nedá. „Pokud se s tím nic neudělá, bude dopad na péči o seniory naprosto fatální,“ varovala Švehlová. To znamená, že nemohoucí lidé budou sami doma a nebude se o ně mít kdo starat, protože jejich děti chodí stále do práce.
Němečtí senioři míří za levnějším luxusem na stáří do Polska
Na to, že se střední generace kvůli svému pozdějšímu rodičovství stále častěji ocitá „ve dvojím ohni“, kdy se současně musí starat o malé potomky a o své stárnoucí rodiče, poukazují demografové dlouhodobě. Často pak nemá dostatek financí na to, aby s nimi zůstala doma. A to se asi příliš nezmění ani v budoucnosti.
„Bohužel je i nedostatek terénních služeb a osobních asistencí, a to především na malých obcích,“ dodala Švehlová. Ve městech podle ní občas aspoň malá šance na umístění seniorů například do denních stacionářů je, ale na venkově je minimální.
Možným řešením soukromé firmy
Řešením by podle studie EY byla větší účast soukromých firem, jež by se péči o přestárlé věnovaly. Nejvíce lůžek dlouhodobě ubývá v domovech pro seniory a v denních stacionářích, jejichž provoz zajišťuje veřejný sektor. Kapacity v sociálních službách provozovaných soukromým sektorem se naopak v posledních letech rozšiřují.
„Za vzor, ke kterému by se český sociální systém mohl více přiblížit, pokládám například Finsko,“ řekla Magdalena Souček z EY. Podmínky jsou tam podle ní nastaveny tržně, do tendrů se mohou za stejných podmínek hlásit soukromé i veřejné subjekty a klienti mají k veškerým nezbytným informacím včetně hodnocení jednotlivých institucí přístup prostřednictvím bezplatných aplikací a webových stránek.
Do domovů sociálních služeb se vracejí čtyřnozí terapeuti
Podle Švehlové je malý zájem soukromých firem daný tím, že nejsou zařazovány do sítě sociálních služeb a nemají nárok na státní dotaci, což jejich služby prodražuje. Zařazení do sítě přitom znamená, že zařízení musí splňovat určité standardy, což je pozitivní i pro seniory.
„A samozřejmě je to ovlivněno úhradovými limity, které musejí soukromníci dodržet,“ dodala. Přitom zájemci o nestátní zařízení, kteří by služby soukromých zařízení byli schopni uhradit, podle ní existují. Ulehčilo by se tím i těm méně majetným.