Článek
„Téměř dvě třetiny Čechů (63 procent) považují cizince s pobytem v ČR za výrazné bezpečnostní riziko, což naznačuje rozpor mezi vnímáním bezpečnostních hrozeb a postojem k integraci cizinců,“ uvedla analytička STEM Kateřina Duspivová. Více než polovina dotazovaných se pak ale také domnívá, že veřejnost je proti cizincům zaujatá a trpí předsudky.
Z šetření vyplynulo, že válka na Ukrajině, kterou v únoru 2022 rozpoutalo Rusko, změnila vnímání těchto národů. Před začátkem konfliktu by s životem vedle Rusa nemělo problém až 50 procent lidí, nyní je to jen 35 procent. Naopak u Ukrajinců je tendence opačná, na začátku tisíciletí by Ukrajince za souseda brala jen asi desetina Čechů, nyní by s tím nemělo problém asi 46 procent lidí.
„Přijatelnost Rusů se tak začíná v tomto ohledu znovu propadat na úroveň, která byla zaznamenána v průběhu 90. let 20. století, kdy by Rusa za souseda přijala bez problémů pouze přibližně pětina Čechů,“ vyplývá z průzkumu.
Rychlý konec války na Ukrajině preferuje stále více Čechů
Nejkladnější vztah mají Češi ke Slovákům, což je dáno i historickým vývojem a blízkostí obou národů. Za souseda by jej uvítalo 93 procent dotazovaných, pouze jedno procento by se s tím nedokázalo srovnat. Pozitivně by na na svého souseda nahlížela významná část společnosti i v případě, že by to byl Angličan (83 procent), Američan (81), Francouz (79), Němec či Chorvat (73) nebo Žid či Vietnamec (71 procent).
„Z dlouhodobého hlediska nedochází na horním ani dolním konci k velkým pohybům podle pořadí preferencí české veřejnosti. Mezi pomyslné vítěze z hlediska vývoje vzájemného porozumění patří v českém kontextu bezesporu Vietnamci. Ještě v 90. letech 20. století by přijala Vietnamce za souseda necelá desetina Čechů, po 30 letech soužití se však přijatelnost Vietnamců mezi českou veřejností zvýšila a v lednu 2025 dosáhla hranice 71 % – tedy úrovně, kterou sledujeme zejména u cizinců ze západních zemí. Z pohledu většiny Čechů tak patří vietnamská komunita mezi relativně dobře adaptované menšiny,“ vyzdvihli autoři.
Naopak nejhorší pověst mají cizinci z Blízkého východu, tedy Afghánci, Syřani či Arabové. Za souseda by je bez problémů bralo jen zhruba 20 procent dotazovaných, tedy méně než čtvrtina Čechů, za „zcela nepřijatelné“ by to považovalo zhruba dvacet až třicet procent respondentů.
„Z dlouhodobého hlediska nedochází na horním ani dolním konci k velkým pohybům podle pořadí preferencí české veřejnosti. Obyvatelé západních zemí i Slovenska tak patří v očích české veřejnosti dlouhodobě mezi přijatelné sousedy, naopak cizinci pocházející z arabského světa či Afriky mezi nejméně přijatelné,“ uvedli autoři průzkumu.
Dlouhodobě negativní postoj zaujímají Češi k Romům. Ty by za souseda uvítalo jen 24 procent respondentů.
Nejtolerantnější jsou k cizincům v Česku mladší lidé, často s vysokoškolským vzděláním, a zástupci vyšší třídy.
Kromě přijatelnosti jednotlivých národností zajímal autory výzkumu i názor veřejnosti na udělování českého občanství cizincům. Že by každý člověk žijící v ČR měl mít právo získat občanství bez ohledu na svoji národnost nebo etnický původ, si myslí 38 procent dotázaných. Obdobný podíl respondentů vyjádřil názor, že každá etnická skupina nebo menšina by měla mít možnost žít podle vlastních tradic a zvyků. Podle necelých dvou třetin respondentů představují cizí státní příslušníci s pobytem v Česku příliš velké bezpečnostní riziko.
Data agentura STEM sbírala prostřednictvím online a osobního dotazovaní od 16. do 25. ledna na vzorku 1034 respondentů starších 18 let.
Průzkum: Češi vidí budoucnost pozitivně, na Slovensku se optimismus vytratil
