Článek
Základní rodokmen stojí od šesti tisíc výše. Hodina hledání v archívech přijde nejméně na 280 korun. Náročná práce v archívech, pátrání v cizině však můžou cenu poznání své minulosti a rodu vyhnat i do desítek tisíc.
„Ano, Češi ve stále větším počtu případů hledají svoje kořeny, vzdálené příbuzné, rodinné vazby,“ potvrzují archiváři a správci matrik.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Důvodem, proč se Češi snaží stále více seznámit se svoji minulostí, je podle psychologů touha poznat svoje předky, rodinné kořeny, poznat svoji vlastní identitu, ale i povahu, rodinné vazby.
Řada lidí při pátrání po svých příbuzných získá i majetek. Stále větší význam má poznání života předků i v medicíně, při včasné prevenci dědičných chorob, při plánování rodičovství, upozorňují lékaři.
„Myslel jsem, že po smrti rodičů jsem zůstal úplně bez jakýchkoli příbuzných. Protože se mi po rodičích stýskalo, začal jsem pátrat po rodokmenu, rodinách mých rodičů. Hledal jsem v archívech, kronikách, matrikách,“ svěřil se Právu osmačtyřicetiletý Kamil.
Po dvou letech práce a pátrání překvapeně zjistil, že má stále ještě dvanáct příbuzných. Při pátrání po svých kořenech se s nimi i seznámil. „Jsme opět, i když přes různé větve, strýce, prastrýce, rodina. Mám dobrý pocit, že nejsem sám, že mám příbuzné a že to jsou fajn lidi. Rád se s nimi potkávám,“ vyprávěl Kamil.
Hledání trvá měsíce
Najít své předky je časově náročné i pro profesionálního sestavovatele rodokmenů. Pokud existují v rodinách potřebné doklady, je to i tak práce na čtvrt roku. Sestavení řady rodokmenů ale trvá měsíce či roky.
„Stále jsem si říkala, že se zeptám svých rodičů na naše předky. Tak dlouho jsem váhala i se trochu styděla, až jsem to nestihla,“ říká padesátiletá Zdena.
„Teď již druhým rokem objíždím archívy, abych se dozvěděla to, na co jsem se nestihla, ale mohla zeptat,“ dodává.
Reálně se dá při hledání předků dojít do 17. století, od kdy se vedly řádně matriky, při starobylém rodu, který si schovával své dokumenty, i do doby pozdější. Východiskem se vždy stávají doklady, data o příbuzných z 19. a 20. století.
Pak následuje mravenčí práce v archívech, farních matrikách, kronikách obcí, pozemkových knihách, zámeckých archívech. Hledat jde i podle příjmení. Pomoci dnes může i genetika. Existuje i Česká národní genografická databáze, kde na základě analýzy DNA vám pomohou určit váš původ, vazby v rodině.
Hledáme mužské i ženské předky
Rodokmen zahrnuje veškeré potomky, ale v každé další generaci sleduje vždy pouze pokračující větve nositelů rodového příjmení. Tzv. rodový vývod zahrnuje všechny předky výchozí osoby, její rodiče, prarodiče, rodiče prarodičů, a tak dále.
Při vytváření vývodu se postupuje zpět do minulosti po všech jeho liniích, a to jak mužských, tak i ženských.
Rodový rozrod je zase sestaven na základě podrobného genealogického výzkumu, který sleduje mužské potomky všech potomků zakladatele rodu.
Takový rodokmen odpoví i na otázku, zda nejste příbuzní s tím či oním člověkem, který nese stejné jméno.
Rodinná kronika zase zachycuje veškeré zjistitelné informace o rodu v přímé linii, které jsou chronologicky uspořádány podle jednotlivých generací.