Článek
Od loňského podzimu vzrostla o čtyři procentní body na 64 procent důvěra v policii, u armády a soudů se téměř nezměnila. U bank je nynější hodnota dosud vůbec nejvyšší. „Veřejnost zjevně reflektuje stabilitu finančního sektoru v posledních letech,” podotkli autoři průzkumu.
Naopak dosud nejníže je nyní důvěra v neziskové organizace, která se do roku 2014 držela nad 40 procenty a od té doby klesá. „Nejspíš se do důvěryhodnosti neziskových organizací promítá jejich participace při řešení uprchlické krize, kterou veřejnost vnímá rozporuplně,” uvádějí výzkumníci.
| Důvěra vybraným institucím veřejného života (%) * | ||
|---|---|---|
| 1. | Armáda | 66 |
| 2. | Policie ČR | 64 |
| 3. | Soudy | 53 |
| 4. | Banky | 53 |
| 5. | Rádio | 46 |
| 6. | Výzkumy veřejného mínění | 44 |
| 7. | Internet | 43 |
| 8. | Odbory | 38 |
| 9. | Televize | 35 |
| 10. | Neziskové organizace | 32 |
| 11. | Tisk | 30 |
| 12. | Církve | 24 |
| * - odpovědí „Rozhodně důvěřuji” a „Spíše důvěřuji” | ||
| Zdroj: CVVM | ||
Tři z deseti dotázaných věří tisku, zhruba čtvrtina církvím. „Církve tak nadále zůstávají vnímány hůře, než byly v období před propadem souvisejícím patrně s církevními restitucemi,” uvedlo CVVM.
Z médií lidé věří nejvíc rádiu
Důvěra vůči médiím podle CVVM klesá s přerušením v roce 2014 posledních pět až šest let. „Podle výsledků letošního březnového šetření se sice tento pokles důvěry zastavil, ale v říjnu byl opět zaznamenán pokles důvěry v případě tisku (u televize a rádií změna proti březnu 2017 nepřekročila úroveň statistické chyby),” popsali autoři.
Nejvíc lidé věří rádiu, i u něj však převládá stejně jako u výzkumů veřejného mínění a internetu nedůvěra. Rádiu věří 46 procent lidí, výzkumům veřejného mínění 44 procent a internetu 43 procent. U odborů je důvěra na 38 procentech, u televize na 35 procentech a u neziskových organizací na 32 procentech.
Ani jedné z uvedených 12 institucí nevěří šest procent dotázaných, čtvrtina lidí důvěřuje jedné až třem institucím a stejně čtvrtina osmi a více institucím. Zbylých 45 procent věří čtyřem až sedmi institucím.
Věk nehraje výraznou roli
Mezi skupinami obyvatel podle pohlaví, vzdělání, věku a politické orientace nejsou příliš výrazné rozdíly. Jedině u internetu důvěra podstatně klesá s věkem od 70 procent u lidí mezi 15 a 19 lety, přes 46 procent v generaci jejich rodičů po 30 procent u prarodičů nynějších náctiletých.
Proti polovině minulého desetiletí se snížila také důvěra k výzkumům veřejného mínění. Průzkumu mezi 9. a 19. říjnem se zúčastnilo 934 lidí ve věku od 15 let.