Češi moc děti nechtějí. Není to ale v penězích

Optimální by podle demografů bylo, aby rodiny měly tři děti. Politici se je v tom snaží podpořit zvyšováním rodičovské a různými benefi ty. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by například za více dětí mohl být vyplácen vyšší důchod, rodiny s více dětmi by mohly získat pomoc při koupi bytu a auta.

Lidovci zase chtějí zvýšit slevu na dani pro pracující i na vyživované děti. Zároveň volají po zavedení daňových bonusů při narození dětí.

Češi ovšem mají už teď nejdelší rodičovskou dovolenou z celé Evropské unie a celosvětově jedny z nejvyšších státních příspěvků. Přesto se počet dětí razantně nezvyšuje.

Podobné je to jinde v Evropě, kde hrozí vymírání. V řadě zemí jsou zakázané interrupce. Motivovat mladé lidi k plození zkoušejí v Polsku, maďarský premiér Viktor Orbán má program na posílení plodnosti, v severských zemích jedou také kampaně. To vše zatím bez většího efektu, dětí se podstatně více nerodí.

A to přitom naprostá většina rodin u nás podle průzkumu CVVM považuje za ideál a významnou životní hodnotu právě funkční rodinu a dvě děti.

V penězích to ale není, tvrdí sociologové a psychologové. Lidé musí především děti chtít. „Není to otázka peněz, protože každé dítě představuje určitá omezení. Je to otázka životních priorit a smyslu života,“ řekla socioterapeutka Zdena Prokopová z centra pro ženy ROSA.

Evropa se má dobře, a přitom v ní obecně roste počet bezdětných žen a s jedním dítětem. V Česku čtvrtina žen již předem očekává, že v nejlepším stihne jen jedno dítě. Podle průzkumu projektu European Values Study by ideálně chtěla mít jedno dítě pětina lidí ve věku 18 až 29 let.

Důvody jsou nasnadě. Mladým lidem se prodlužuje délka studia a otevírají lákavé pracovní a poznávací možnosti, když děti nemají. Kdo zůstane s dětmi doma, ztrácí často šanci získat v profesi významnější pozici. A pak, ženy začasto do optimálního produkčního věku více než jedno dítě nestihnou. V současnosti jich stále více přivede své první dítě na svět kolem třicítky. Na další už pak nedojde a důvodem pro to může být i rostoucí rozvodovost.

Proměna rodinného a partnerského chování, k níž dochází v posledních letech, je varovná. Studie Reprodukční plány mladých mužů v ČR zjistila, že jen necelé tři pětiny mužů ve věku od 25 do 29 let plánují mít v životě děti.

Podle autorek studie Renáty Kyzlinkové a Anny Šťastné se mužské plány ve výzkumech o plodnosti populace zatím často ignorují a načasování a okolnosti, jež vedou k rodičovství, se zkoumají většinou jen z pohledu žen. Přitom tři čtvrtiny mladých žen o děti stojí.

Podle Prokopové by se měly rozšířit cenově přístupné služby pro rodinu. „Tedy aby fungovaly jesle, školky, družiny, do kterých by se děti dostaly bez problémů, aby fungovala veřejná doprava do školy či na kroužky,“ uvedla.

Podle Centra pro výzkum veřejného mínění by také Češi v 92 procentech přivítali možnost pružné pracovní doby pro maminky.

V první řadě je ale nezbytné, aby byla funkční rodina s dětmi brána jako přirozené vyústění vzájemného vztahu a pokračování rodu. Společnost ji musí začít považovat za svou prioritní hodnotu, dodává Prokopová.