Čechům utíkají peníze, protože se bojí měnit práci, říká analýza

„Během roku se v Česku přesune 15 procent zaměstnanců, zatímco průměr zemí OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, kde jsou velmi rozvinuté země světa - pozn. red.) je 22 procent, v Dánsku dokonce 28 procent,“ uvádí analýza ministerstva. Průměrně Češi setrvávají u jednoho zaměstnavatele 10,4 roku, průměr Evropské unie je o půl roku nižší.

Tratí tím firmy, které nevyužijí plný potenciál zaměstnanců, a hlavně samotní pracovníci. Když zaměstnanec skončí na úřadu práce a poté si najde nové zaměstnání, zvýší se v průměru jeho mzda o osm procent. Když změní práci napřímo, bez spolupráce s úřadem, vzroste mu mzda v průměru dokonce o dvanáct procent.

„Ženy si stávajícímu zaměstnavateli o víc peněz neřeknou, ten nový je pak ocení reálněji,“ řekl ČTK generální ředitel úřadu práce Daniel Krištof. „Nízká mzdová úroveň v Česku je alespoň z části daná právě neflexibilitou,“ zmiňuje analýza. Lidé tak podle ministerstva vydělávají málo i proto, že jen zřídka změní práci.

Stát samozřejmě usiluje o to, aby lidé byli pružnější, protože z vyšších platů poputuje také více peněz do státní kasy. „Rozpočet státu by při nárůstu fluktuace zaměstnanců alespoň na průměrnou úroveň zemí OECD mohl těžit z dodatečných příjmů za jeden rok mezi šesti a sedmi miliardami korun,“ píše se v analýze.

Růst platů podle resortu brzdí i nedostatečná podpora státu. „Stávající podoba podpory v nezaměstnanosti je brzdou takového růstu, protože její nedostatečná výše způsobuje u řady domácností nezaměstnaných dočasný pád do chudoby. To přirozeně demotivuje pracovníky k přechodu na lepší pracovní pozice a nutí mnoho lidí zůstávat v nevyhovujících zaměstnáních,“ uvádí ministerstvo práce.

Resort proto usiluje o úpravu podpory v nezaměstnanosti, aby byli Češi více motivovaní ke změně zaměstnání. Dnes berou na podpoře v nezaměstnanosti první dva měsíce 65 procent průměrného předchozího výdělku, další dva měsíce 50 procent a ve zbytku času 45 procent. Ti, kteří odejdou po dohodě, mají celou dobu 45 procent.

Podle návrhu ministerstva práce by lidé měli dostávat první tři měsíce 80 procent výdělku, další tři měsíce 50 procent a ve zbytku času 40 procent. Podpora 80 procent má být i při rekvalifikaci.

Jurečka uvedl, že koalice našla na úpravě shodu a vládní poslanci ji dodatečně navrhnou ve Sněmovně do projednávané novely o zaměstnanosti. Změna by tak mohla platit už od roku 2026.

Pružnost bude podle analýzy potřeba i proto, že se má dramaticky proměnit celé hospodářství. „Do budoucna se očekává proměna pracovního trhu, během které digitalizace a postupné rozšíření umělé inteligence do všech sfér ekonomiky způsobí zánik stovky tisíc pracovních pozic. Zároveň bude vytvářet nová místa, pro která budou potřeba kvalifikovaní zaměstnanci,“ píše se v materiálu.